Fenomén Vladimír Jiránek: Otec legendárních králíků Boba a Bobka to politicky nikdy neměl lehké
Vladimír Jiránek se za normalizace musel od „kreslených komentářů“, jak svým obrázkům, doplněným několika větami, říkal, uchýlit do světa animovaných filmů a k tématu ochrany životního prostředí.
Je to dnes téměř nepochopitelné, ale po sametové revoluci jeho obrázky s krátkým komentářem na první straně Lidových novin určovaly agendu politické debaty. Stížnosti ministrů a poslanců na „jiránkovky“, kreslené tlustou černou čarou na bílém papíře, převyšovaly lamentace na všechny ostatní redaktory.
Protože byl Vladimír v LN příliš ostrý i k linii, kterou tehdy Lidovky zaujímaly, raději odešel do konkurenční MF Dnes. Tam však vydržel také jen několik let, protože někdejší šéfredaktor ho poslal do několikaměsíční karantény kvůli tomu, že svůj obrázek poskytl pro volební noviny ODS.
Jiránka to tak dopálilo, že řekl, že se všemi novinami končí. Tehdy jsem našel jeho telefonní číslo, zavolal mu a nabídl, jestli nechce kreslit do Reflexu.
Tehdejší šéfredaktor Bílek, který Jiránka znal ještě z konce šedesátých let, byl nápadem nadšen, a tak vznikla pravidelná, dvanáctiletá spolupráce. Od podzimu 1998 každý týden kreslil obrázek k politickým komentářům a na vyžádání další věci. Vladimíre, chybíš nám.
Celé vydání si můžete přečíst zde >>>
Reflex 08/1998|