Nepodceňujme Rusy a Putina ve válce o Ukrajinu, může dojít i na chemické zbraně, říká Lenka Klicperová
Válečná propaganda, hybridní válka a nedůvěra k médiím – to jsou témata speciálu Tři mačety. Autoři podcastu (Petros Michopulos, Bohumil Pečinka) si tentokrát pozvali válečnou reportérku Lenku Klicperovou, která se po třech týdnech vrátila z Ukrajiny, kde nabírala reportáže o právě probíhající válce. Jak je u Tří mačet zvykem, každý z účastníků otevře vždycky jedno téma, o němž s ostatními diskutuje. Upozornění: Rozhovor vznikl v pondělí 28.3. a některé údalosti na Ukrajině tak nabraly jiný vývoj.
Lenka Klicperová řekla, že řada českých médií nechápe, že jde o živý válečný konflikt. S ním se logicky pojí propaganda z obou stran. Je to logické, protože jejím cílem je povzbudit morálku bojujících stran. Uznává, že Ukrajina je napadený stát a je morálně v právu, nicméně i ona zásobuje média jednostrannými informacemi. Když se po třech týdnech vrátila z Ukrajiny do Česka, měla z českých médií i reakcí lidí dojem, že Ukrajina v té válce snad vítězí. Podle ní sice Rusko nedocenilo možnosti ukrajinské armády, ale i tak se to pro Ukrajinu nevyvíjí dobře. Nedokáže si například představit, že Ukrajinci zpět získají území na jihu, zvláště kolem Mariupolu.
Když srovnávala válku v Sýrii, kde byla už několikrát, a na Ukrajině, je přesvědčena, že každá z bojujících stran v Sýrii byla novinářům otevřenější než současné strany konfliktu. Bylo běžné se jako novinář dostat na frontovou linii a mluvit s důstojníky a vojáky. Dnes jsou novináři izolovanější. Důvody jsou dva. Dnešní válka se vede víc ze vzduchu a na frontě číhá na novináře větší nebezpečí. Současně na Ukrajině je obrovská nedůvěra k cizincům, protože nikdo neví, jestli se nejedná o ruské diverzanty, a ukrajinská strana nemá sílu každého prověřovat.
Dalším tématem byla hybridní válka. Více než 15 let přesvědčovali různí bezpečnostní analytici Evropu, že tu budou už jenom probíhat tzv. hybridní války, tedy směs propagandy, ovlivňování, politického a ekonomického tlaku, doplněné vojenskými akcemi malých specializovaných skupin. Na Ukrajině však dnes probíhá klasická konveční válka s letectvem a dělostřelectvem s cílem získání určitého území. Nejen jeho nevojenského ovládnutí.
Autoři tvrdili, že šlo o podcenění Ruska. Přesněji řečeno, Rusko nikdo nebral vážně a nikdo ho neznal, jako Rusko znalo Západ. Lenka Klicperová tvrdila, že každá válka má svou dynamiku a vytváří nové situace. Například stažení tisíců ruských vojáků z Náhorního Karabachu na Ukrajinu může způsobit další otevření konfliktu mezi Ázerbájdžánem a Armény z této autonomní oblasti. Rozhodně svět po Ukrajině nebude bezpečnějším místem k životu.
Posledním tématem bylo, jak rychle se v určitých kruzích v Česku šíří proruská propaganda, že za válku si mohou Ukrajinci sami. Příčinou je poměrně široká nedůvěra ke státu a médiím, jež má původ v době covidových opatření. Lenka Klicperová tvrdila, že během covidu média objevila zlatou žílu větší čtenosti a sledovanosti – šíření strachu. Během dvou let došlo ke klasickému přestřelení, za což média dnes trpí ztrátou důvěry. Výsledkem je, že nevěří ničemu oficiálnímu, což v dnešní situaci znamená naslouchat argumentům Ruska, které je ovšem podle všech mezinárodních kritérií agresor a okupant ukrajinského území.
