Očkovat či neočkovat? Je u dětí víc komplikací po prodělaném covidu, nebo komplikace po vakcíně?
Dítě se srdečním selháním napojené na přístroje – i tak může vypadat průběh komplikovaného postcovidového onemocnění. Řeč je o takzvaném multisystémovém zanětlivém syndromu neboli PIMS. Očkovat děti či neočkovat, abychom děti před takovou hrozbou ochránili? Rozhodnutí není tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. V nejnovějším vydání Reflexu vám nabízíme text na toto téma. A v podcastu Reflexu A plus X pak nabídneme sérii materiálů, jejichž cílem je pomoci vám rozhodnout se před podzimní sezonou, zda své dítě přivést k očkování. Rozhovor s kardiologem Janem Pavlíčkem z ostravské fakultní nemocnice je prvním z nich.
V prosinci, kdy se u nás začalo s očkováním dětí, byl právě PIMS jedním z nejdůležitějších argumentů, proč dítě naočkovat proti covidu. Přednosta dětského oddělení v Motole Jan Lebl tehdy vystupoval prakticky ve všech médiích, aby rodiče před touto nebezpečnou komplikací varoval a apeloval na včasné očkování dětí.
“Případů PIMS po covidu je u dětí mnohem víc než komplikací po očkování,” uváděl.
V nejnovějším čísle Reflexu jsme se pokusili zjistit, zda tomu tak skutečně je a zda počty nemocných dětí s PIMS byly tak alarmující, jak je přednosta Lebl vykresloval v médiích.
Zjistili jsme, že v Česku vychází poměr dětí s PIMS na jedno dítě ze dvou tisíc nakažených covidem. Což je mimochodem skoro dvakrát více než uvádějí studie v Dánsku nebo Německu. Komplikovaný průběh PIMS, tedy selhávání srdce, pak měl jeden z pěti tisíc dětských covidových pacientů. Přesněji řečeno ze zhruba 800 tisíc dětí, které si podle oficiálních statistik covidem prošly, jich s těžkým PIMSem skončilo v nemocnici 160.
“Ty děti upadnou z nízkého tlaku do šoku a selhává jim srdce. Čili jsou zásadně kardiálně nemocné, mají obrovské hodnoty známek zánětu srdečního, tak jako u infarktu,” říká kardiolog ostravské fakultní nemocnice Jan Pavlíček, kde se děti s PIMS léčí.
Žádný rodič nechce vidět své dítě se selhávajícím srdcem napojené na přístroje na jednotce intenzivní péče. Zdálo by se tedy, že není nad čím váhat. Jenomže vakcína má taky svá negativa. I po vakcíně může část dětí skončit s myokarditidou, ale nejen to. Popsány jsou případy obrny lícního nervu či jiných neurologických potíží. Statistiky se budou ještě upřesňovat, protože očkování dětí probíhá jen krátce. Je pravda, že všechny komplikace po očkování jsou raritní, ale to PIMS také. Základní otázka tedy zní: Co je méně obvyklé, komplikace po covidu, nebo komplikace po vakcíně? Studie vesměs dokládají, že komplikací po vakcíně je méně, jenomže záleží i na tom, co s čím srovnáváme.
“Pořád se počítá jenom s tím, jaký benefit to přinese dětem, které covid neměly. Jenomže většina dětí už covid prodělala a například riziko vzniku PIMS je pak u nich úplně jiné než u imunitně naivních dětí, tedy prakticky nulové. A také se pořád počítá, jako kdyby tady byla varianta delta, ale ta už tady taky není. Nikdo se také nezamýšlí ani nad tím, jestli nežádoucí účinky nejsou častější u dětí, které už infekci mají za sebou, a do toho my je naočkujeme. Nežádoucí účinky se také zvyšují s každou další dávkou vakcíny, to vše je třeba při zvažování rizik a benefitů zohlednit,” říká dětská neuroložka a viroložka Hana Zelená
Jinými slovy poměr rizik a benefitů není žádná danost. Neustále se mění. A zatímco komplikací po očkování se s přibývajícím časem od začátku vakcinace objevuje v odborné literatuře stále více, rizika vzniku komplikací u dětí se s postupným promořením dětské populace a mutacemi viru směrem k méně nebezpečným variantám stále snižují.
Kardiolog Jan Pavlíček, který osobně o děti s PIMS pečoval, se přiklání k očkování dětí. Zdůrazňuje, že zatímco on sám se jako dětský kardiolog nesetkal s žádným jasným případem myokarditidy po očkování, dětí s PIMSem prošlo ostravskou fakultní nemocnicí 36.
“Všichni rodiče těch dětí, co tu ležely a byly zaintubované, na podpoře, všichni řekli, že kdyby je tím očkováním mohli ochránit proti tomuto průběhu, tak jsou jednoznačně pro.“
Celý rozhovor s kardiologem Janem Pavlíčkem si poslechněte v podcastu Reflexu A plus X. Rozhovor s lékařkou Hanou Zelenou na téma PIMS nabídneme v příštím díle naší série.
