JEPTIŠKA, KTERÁ MILOVALA REGGAE

Když filmový režisér Wim Wenders restauroval zašlou slávu havanského Buena Vista Social Clubu, nechtěně se tím dotkl širšího fenoménu: poptávka po dobré hudbě z minula je silnější než nabídka, hudební nostalgie konkuruje sezónním hitům a otevírá netušené obzory. Počátkem června, pětadvacet let po smrti Boba Marleyho, chystá hudební elita jamajských kmetů invazi na pražskou Štvanici, kde o víkendu 2. až 3. června proběhne festival Respect. "Já nejsem filmař Wendersova formátu a na rozdíl od Ryho Coodera za mnou nestojí solventní vydavatel. Můj projekt ale začal dávno před rokem 1997, kdy vznikla Buena Vista," vypráví Pierre Marc Simonin, původním povoláním francouzský TV dokumentarista. "Počátkem devadesátých let jsem natáčel reportáž o jamajské hudbě. Všichni si tehdy mysleli, že Jamajka měla jen Boba Marleyho a reggae - ale to spektrum je mnohem širší. Marley byl zkrátka jeden velký strom, za nímž se skrývá les. Tak jsem začal pátrání, na Jamajku jezdím už patnáct let a za tu dobu jsem se setkal nejspíš se všemi významnými muzikanty. Někteří z nich už nežijí."