Vnitřní klid ve tmě

Prsty MIROSLAVA MICHÁLKA (52) kmitají po klávesnici, i když monitor před ním zeje černotou. Čtecí zařízení sípe na celou kancelář roboticky trhaným a nesrozumitelně rychlým hlasem a tlumočí vše, na co nevidomý ředitel občanského sdružení Okamžik sáhne či klikne. „Když jdu večer domů, mám z toho hlavu jako balón,“ říká. „Takhle si pročítám mailovou poštu ...,“ zapíná obrazovku, aby bylo vidět, jak přechází z dopisu na dopis. „Jen Internet je trochu problém.“ Povoláním Miroslava Michálka je propojovat svět nevidomých se světem vidících, což činí se šarmem sobě vlastním. Také píše humornou poezii.