Partaj nade vše
Je skvělé vidět v televizi ministra financí Miroslava Kalouska, jak chodí po Bechyni s obří pomlázkou a hledá někoho, komu by sedla na zadek. Jako by na to v Bechyni neměli zvláštní zařízení. Spíš měl chodit po Vsetíně a hledat zdejšího exstarostu a partajního bratra. Snad jen výprask by Jiřího Čunka přinutil skončit šílenou agónii a odstoupit.
Není snadné sešlehat vlastního šéfa, pokud si o to neřekne v kanceláři sám. Kalousek by ale měl sešlehat i sám sebe; také on, stejně jako jeho bratři, kteří si pořád nechtějí přiznat, že to s Čunkem přehnali i na nízké standardy vlastní partaje, nese vinu za to, že se každý večer musíme v televizi dívat na jejich předsedu, jak opakuje, že neodstoupí. Po výrocích na adresu Romů to s ním vypadá ještě hůř než se Stanislavem Grossem, kterého během hledání igelitky s milionem držela aspoň Šárka. Čunka drží nad vodou jen totální zoufalost KDU-ČSL, jejímž programem je být ve vládě za každou cenu. I když žádná vláda už nebude.
Politika je svinský byznys a lidi se často zblázní. Viz lidovecký exministr obrany, co v letadle střílel do vzduchu a dnes věští z hvězd. Čunek vlétl do vysoké politiky jako rázný muž lokálního rozumu. Vlastně nedopatřením se stal předsedou partaje, tudíž i vicepremiérem, jenže záhy ulétl do sféry vsetínské pivnice. Teď za to pykáme všichni. Jeho případ jen potvrzuje perverznost politiky: za naše peníze politici nespravují věci veřejné, ale své partaje. Proto KDU-ČSL, třepetající se rok po volbách na hranici volitelnosti, radši obětuje vládu, v níž by měla papírově sedět a částečně naplňovat svůj program. Načež si klidně sedne do jiné vlády, v níž má programově sedět jen Jiří Paroubek a Vojtěch Filip. Před tři čtvrtě rokem kvůli tomu padl muž s pomlázkou, dnes ministr financí.
