Rath for premier
Víte, čím si Adolf Hitler dokázal tak podmanit lidi ze svého okolí? Prý svýma očima. Všichni Hitlerovi spolupracovníci potvrzovali, že pohled vůdcových šedomodrých očí byl hypnotizující. Ale to jen tak na okraj. Vzpomněl jsem si na to, když jsem uvažoval, čím asi tak dr. David Rath fascinuje své okolí. Má takový chladný kukuč…
Víte, čím si Adolf Hitler dokázal tak podmanit lidi ze svého okolí? Prý svýma očima. Všichni Hitlerovi spolupracovníci potvrzovali, že pohled vůdcových šedomodrých očí byl hypnotizující. Ale to jen na okraj. Vzpomněl jsem si na to, když jsem uvažoval, čím asi dr. David Rath fascinuje své okolí. Má takový chladný kukuč…
Rath, jak se vyjádřil předseda ČSSD Paroubek, by mohl být příštím šéfem této strany. Žádný div, že Rath míří až na sám vrchol politiky. Přiznejme mu například velké schopnosti rétorické. Těžko už posoudit, zda je stejně obratným odborníkem v oblasti lékařské – či spíše v politicko-lékařské. Jeho návrhy na reformu zdravotnictví – ještě z dob, kdy působil v čele České lékařské komory – byly odvážné a měly racionální jádro. Když se stal ministrem, politika a politikaření nad věcnou stránkou převážily. I proto se Rath jako ministr ničím podstatným do historie nezapsal. Velká reforma se nekonala.
Je nicméně paradoxem, že Rath se ve své kariéře spojil právě s ČSSD, tedy stranou orientovanou na sociálně slabší část společnosti, stranou, která požaduje, aby velkou roli ve společnosti hrál stát. Rath sám totiž žádným „sociálně“ uvažujícím člověkem není. Naopak – je to ryzí selfmademan, duchem podnikavý jedinec hledící si vlastních zájmů. Jestli někdo zosobňuje liberální pravicový postoj ke světu, pak je to právě Rath.
Jak je ale možné, že právě takový člověk stane možná jednou v čele ČSSD? To je další specialita české politiky. Tato strana se totiž za celou svou existenci po roce 1989 nedokázala vyhranit jako skutečně moderní sociálnědemokratická partaj. Nemá to lehké, sociální demokracie procházejí i v západních zemích krizí, ale samozřejmě je tu příklad Velké Británie, kde Tony Blair pochopil, že vpřed vede „třetí cesta“. Tedy spojení některých sociálních aspektů s důrazem na individuální aktivitu jedince. Naopak ČSSD je stále ve vleku starého vnímání sociáldemokratismu, které zemřelo někdy v 80. letech, a to i v takových státech, jako jsou ty skandinávské.
Rathovská kariéra uvnitř ČSSD je jen kariérou schopného jedince a zároveň oportunisty, který pro úspěch dokáže hlásat vcelku jakoukoli myšlenku. Rath by v ODS měl mnohem silnější konkurenty, v ČSSD má ale cestu otevřenou. Rath je jeden z mála „moderních“ politiků ČSSD, na rozdíl od sedláckého Škromacha a spol. je to ryzí městský člověk s vysokou inteligencí a schopnostmi. A na rozdíl od Paroubka je ve svých útocích na opozici mnohem rafinovanější. A vypadá taky o něco lépe, není tak tlustý…
ČSSD skutečně přeje takovým lidem bez skrupulí a ideje. Vždyť co byl Miloš Zeman? Vzor vší „dekonstruktivnosti“, věčný negativistický, ironický glosátor, kterého spolustraníci spíš „trpěli“, než že by ho obdivovali. Zeman před sebou viděl jen svého konkurenta Klause, kterého chtěl porazit. To byl jeho jediný politický cíl. ČSSD skutečně vystřídala ODS ve Strakovce, ale v dlouhodobém souboji Zeman s Klausem prohrál. Klaus je dnes na Hradě, Zeman na výměnku.
Rathovým cílem není nenávist k ODS ani k nějaké konkrétní osobě. Jeho jediným motivem je touha po moci. Díky svým schopnostem by nemusel být jako šéf ČSSD špatný. Možná by svým pravicovým uvažováním dokázal stranu posunout k realističtějšímu pohledu na dnešní společnost. Ale spíš by byl dalším předsedou, kterému ČSSD slouží jen jako výtah nahoru.