Žaluju ČT

ČT chce žalovat režiséra Víta Olmera za to, že v Reflexu obvinil z tvůrčího průjmu zhruba každého, kdo se v ní podílí na filmové tvorbě. Od tvůrce Playgirls, Bony a klid či Waterloo po česku včetně starších filmů se Zdeňkem Svěrákem, obvinění bohužel smrdí záští. Po nedělním filmu Igora Chauna Malé velké gatě by ale ČT měla být ráda, že ji ze zpronevěry nežalují všichni majitelé televizorů.
Nedělní večery, kdy ČT vysílá na prvním programu svou původní filmovou tvorbu, jsou utrpením odjakživa: detektivky s Janou Švandovou, u nichž by brečel i Jaroslav Dietl. Za Třikrát s Miroslavem Donutilem, kdy si mistr píše scénář, režíruje a ještě si zahraje hlavní roli poťouchlých idiotů, by se měli v pekle smažit všichni, kdo s tím mají cokoli společného – hned nad týmem cvičícím na ČT 2 aerobik. A včetně mluvčího Martina Krafla, jenž má vždy po ruce milé vysvětlení. Chaunova slátanina je však vrcholem; skoro autora podezírám, že to myslel jako žert na podporu Olmerových slov, že ČT dnes skutečně odvysílá cokoli, když znáte správného člověka. Koncesionáři veřejnoprávní televize se nyní musí cítit ještě hůř než ti, kteří kdysi věřili Viktoru Koženému. Ti aspoň mají dodnes za své peníze exotickou zábavu.
Když to ČT neumí, měla by poslance poprosit o změnu zákona a na vlastní hranou tvorbu až na výjimky zcela rezignovat. A ušetřené peníze věnovat na nákup kvalitních zahraničních filmů a seriálů, jejichž tvůrci umějí natočit erotickou scénu tak, že vás do konce života nepřejde chuť na sex.