Vlak a kolo polojasno

A tak České dráhy už například zanesly do svých jízdních řádů logo s kolem označující příměstské vlaky, kam se dá pohodlně nastoupit a kolo snadno přepravit. Železniční pracovníky už také vcelku neotravuje fakt, že cyklisté využívají i rychlíky – kolo jim ochotně naloží do zeleného vagónu určeného původně pro přepravu balíků (kterých je dnes čím dál míň). Myslím, že cyklisté k dráze dnes neodmyslitelně patří a dráha by si je coby početné i věrné zákazníky měla předcházet.
Leč není tomu tak úplně. Jako by kolo ve vlaku bylo pro některé drážní úředníky čímsi nepříjemným, co onu hladkou přepravu osob, jež je hlavním cílem, problematizuje. Nelze se zbavit dojmu, že dráhy jsou ve svých opatřeních pro cyklisty vždycky jeden dva kroky pozadu. Některé věci uvedou v život až ve chvíli, kdy si to situace vysloveně vynucuje. A nad některými může cyklista kroutit hlavou podivem, proč právě tohle dráhy vymyslely.
Poslední podivností je například tzv. povinná rezervace místa pro kolo, jež je zavedena od letošního roku u některých rychlíkových spojů. V jízdním řádu ji vyznačuje logo kola ve čtverečku (když je kolo v kolečku, je to jen tzv. možnost rezervace místa pro kolo). Smyslem této novoty je zabránit tomu, aby se před odjezdem rychlíku nehromadili cyklisté před vagónem pro kola a aby nemuseli být někteří odmítnuti, protože už na kolo prostě není místo.
Ano, u některých vlaků se především v letních měsících něco takového dělo. Zažil jsem párkrát nervní situaci, když v sobotu ráno stálo asi dvacet cyklistů před vlakem jedoucím z Prahy do Českých Budějovic a průvodčí byla celá zoufalá z toho, že vagón už má plný, kola není kam dávat a cyklisté se stále dožadují přepravy. Jenže to jsou spíše výjimky – a navíc skoro vždy se kola podařilo do vlaku dostat. Většinou bývají vagóny pro kola (a balíky) poloprázdné a žádnou rezervaci není potřeba mít.
Jenže když ji nemáte, a přesto chcete takovým vlakem jet, stojíte před problémem. Průvodčí vám například může říct, že když nemáte rezervaci, nemůžete jet vůbec! I kdyby byl celý vagón úplně prázdný. Pokud vám přesto dovolí kolo přepravit (a to je plně v jeho pravomoci), pak ovšem zaplatíte nejen 26 korun přepravné, ale také 50 korun přirážku za to, že jste neměli rezervaci. A 76 korun už je docela dost…
Jak rezervaci získat? Zhruba den či dva před odjezdem vlaku si ji musíte zařídit, zakoupit. A to je právě ta největší absurdita. Před obyčejným cyklovýletem, kdy vás rychlík sveze z Prahy do Tábora, musíte jít na nádraží, koupit rezervaci a modlit se, aby v den vašeho výletu třeba nepršelo a vy jste nemuseli měnit plány. To vám pak rezervace samozřejmě propadne.
Možná bohulibý záměr Českých drah se tak v praxi mění v nepraktickou byrokratickou záležitost, která cestování s kolem opět činí složitější. Jistě, pokud jedu pendolinem, pak chápu, že je něco takového na místě (a to, že s kolem lze cestovat právě pendolinem, přičítám drahám k dobru). Ale pokud jde právě o ty „obyčejné“ rychlíky do Budějovic, Děčína atd., pak systém povinné rezervace nechápu. Anebo přesněji: chápu, ale v praxi je kontraproduktivní. A bylo by dobré ho od dalšího roku zrušit.

P.S. Když už je řeč o kolu a dráze, mám pár zlepšovacích návrhů. Například držáky na kola by mohly být v příměstských vlacích zhruba o dva centimetry širší – jakmile máte pneumatiky šíře 2,2 palce, už se vám tam nevejdou (kdopak asi rozměry držáků vymýšlel? – určitě to nebyl člověk se zkušeností s horskými koly). Dále by dráhy mohly zavést paušální platební kartu pro přepravu kol: zaplatili byste si kartu v ceně dejme tomu 500 korun na rok a pak za kolo neplatili ve vlaku těch dnešních 26 korun. Průvodčím by tím odpadl kus papírování. A cyklisté by se zbavili i nesmyslné platby ve chvíli, kdy s kolem přestupují z vlaku do vlaku a musí oněch 26 korun platit znova.