Mé nové staré já

V Lidovém domě se už několik týdnů schází tým. Za několik týdnů má s pomocí expertů na mediální facelift udělat z ČSSD moderní otevřenou stranu - po vzoru britské New Labour něco jako New ČSSD. Nejvyšší čas. Bohužel s tím mám tzv. problém: jejím předsedou je stejný Old Jiří Paroubek obklopený stejnými nohsledy.
„Směřuji k tomu, abychom ukázali, že jsme svobodomyslná strana, že nejsme žádná strana zakuklených komoušů,“ prohlásil Paroubek v HN. Hmmm. Svobodomyslná? Podívejte, co se za svobodomyslnost stalo Pohankovi s Melčákem: málem skončili v Bohnicích. A žádná strana zakuklených komoušů? Shodou okolností jsem seděl ráno v den hlasování o reformě na Paroubkově tiskovce. Boss ČSSD dal hlavu dohromady s bossem odborů Milanem Štěchem, jenž ji dal dohromady s bossem komunistů Vojtěchem Filipem. Výsledek? Společně půjdou proti reformě – všemi způsoby. Doufám, že to Paroubek mluvil ještě za Old ČSSD.
Předseda ČSSD, mistr nových gest a starých činů, hraje s tím, že jsou voliči blbci a obvykle skočí na poloshnilá rajčata zabalená do hezkého pytlíku. Ani voliči ale nejsou takoví blbci, aby skočili na úplnou shnilotinu. New Labour, jíž se Paroubek naoko inspiruje, znamenala skutečný rozchod s tradičním socialismem a do velké míry i s odbory, plus krádež několika tradičních bodů konzervativního programu. New ČSSD znamená ještě větší semknutí s komunisty a odbory, plus vyvěšení Blairovy fotky v Lidovém domě. Rebranding skoro jak od Dimuna.