Označkujme si kotlinu
Češi pronikli na první stránku nejčtenějšího finského deníku, ale radost to není, píše na blogu iDnes.cz Michaela Keinänen. Noviny totiž píšou o tom, že někteří čeští turisté se ve finských národních parcích chovají jako prasata. Jistě, nelze vyvozovat žádné obecné závěry. Ale symbolický příspěvek do diskuse o naší schopnosti a ochotě komunikovat se světem to je zajímavý.
Češi pronikli na první stránku nejčtenějšího finského deníku, ale radost to není, píše na blogu iDnes.cz Michaela Keinänen (ČEŠI VE FINSKU...). Noviny totiž píšou o tom, že někteří čeští turisté se ve finských národních parcích chovají jako prasata. Jistě, nelze vyvozovat žádné obecné závěry. Ale symbolický příspěvek do diskuse o naší schopnosti a ochotě komunikovat se světem to je zajímavý.
Finský deník se pohoršuje nad tím, že především Češi zneužívají v parcích sruby, které jsou tu zdarma nabízeny pro odpočinek turistů. Pro užívání srubů platí jasná pravidla – je možné v nich přespat, ale nejvýš jednu až dvě noci, a je třeba podělit se o ně s nově příchozími. Češi tato pravidla nerespektují, zůstávají déle, další turisty nevpouštějí, opile křičí do noci a ještě močí na okraje srubů. Pravidla se tak u srubů nově objeví i v češtině. Triumf buditelů to ovšem není a o aspiraci češtiny na status světového jazyka to nesvědčí.
Zatímco Finové tedy zřejmě nejsou „českostí“ nijak nadšeni, Luboš Palata napsal nedávno v Lidových novinách, že si ji musíme chránit (LEVNÍ DĚLNÍCI Z VÝCHODU? URČITĚ NE.). Razantně odpovídal na aktuální otázku, nakolik se máme otevírat dovozu levné pracovní síly ze zahraničí: nemáme. Riskujeme totiž, že dovezeme problémy – korupci, nevzdělanost, mizernou práci. A že za pár let budeme žít v zemi, která už nebude tak úplně česká.
Ano, ani tady se nedá jednoduše zobecňovat. Je to složitý problém, zkušenosti jiných evropských zemí jsou rozmanité, pravidla je třeba hledat. Nicméně Jiří Pehe v reakci v Britských listech (CO JE ČESKÉ, TO JE HEZKÉ?), podle mě po právu, označil Palatův komentář za paušalizující, vyjadřující neuvěřitelnou civilizační nadřazenost a xenofobní. A ptá se mimo jiné, co je to „české“, co si musíme tak tvrdě hájit? Je to snad například nekorupční prostředí a vysoce efektivní práce?
V intencích Čechů, kteří okupují sruby ve finských národních parcích a močí na ně, bychom jeden návod na řešení nalézt mohli: označkujme si naši Kotlinu podél celých hranic, nikoho do ní nepouštějme a těšme se navzájem ze své pracovitosti, čestnosti a vysoké kulturní úrovně.