Zelené, nebo rudé oteplení?
Začínám z toho být zmatený. Způsobujeme globální oteplování my, anebo je to jen přirozený proces, bez ohledu na to, kolik vypouštíme do vzduchu kysličníku uhličitého?
Televizní komponovaný večer na ČT 2 přinesl britský dokumentární film, ve kterém vědci vcelku přesvědčivě dokazovali, že „vše řídí aktivita slunce“ a lidská činnost nemá na oteplování žádný vliv. Hned vzápětí následoval jiný dokument, z domácí produkce, který ovšem varovně zdvihal prst nad lidskou činností, která prý způsobí nevratné změny klimatu.
Britský dokument byl natočen vcelku přesvědčivě a pracoval s fakty, byť se ani on neubránil jisté emocionální manipulaci. Stejně jako se zelení rádi kochají filmovými obrázky tajících a do moře padajících ker, i tady byly na sebe nastřihávány obrázky chudých Afričanů a ekologistů, kteří v honosných klimatizovaných sálech debatují o oteplování.
V britském filmu jeden ze zpovídaných také vyslovil názor, že dnešní zelení jsou nástupci někdejších levičáků, kteří v posledních deseti dvaceti letech – v souvislosti s pádem komunismu – ztratili svůj ideál a nemají zač bojovat. Vyspělý svět je de facto sociálně spravedlivý, lidé zde žijí v relativním blahobytu a dostatku. Dělat rudou revoluci chtějí jen blázni nebo pohrobci komunistických stran.
Kam se tedy mají obrátit ti lidé, kteří jsou z podstaty vždy protestně naladěni? Proti čemu bojovat, bouřit se? Znečišťování přírody včetně globálního oteplování je blízko po ruce. Nabízí krásnou, vznešenou a smysluplnou ideu: život v souladu s přírodou, život na planetě, která bude taková, jaká bývala vždy: modrá a zelená.
Ne, nechci tu tyhle ideje ironizovat, protože si myslím, že ekologismus je v zásadě správnou věcí. Stejně jako myšlenky sociáldemokratismu, které se zrodily v 19. století, skutečně změkčily drsný kapitalismus, brzdí dnešní ekologismus mnohdy brutální lidské zacházení s přírodním prostředím.
Stejně jako všechny -ismy ale není ani ten zelený prost extrémních projevů. I ekologové se dopouštějí ve svém svatém tažení demagogie, manipulace s veřejným míněním, zkreslování. Stejně jako se z lůna socialismu zrodila jeho extrémní forma, komunismus, mají i ekologové mezi sebou extremisty: třeba takové bojovně naladěné hnutí Greenpeace. Jeho aktéři ostatně vystupovali právě ve zmíněném druhém, českém dokumentu.
Možná to ale dopadne jako s těmi socialisty: stejně jako našel kapitalismus nakonec společnou řeč s myšlenkou sociální spravedlnosti, dojde možná někdy v budoucnu k symbióze globalizované planety a ekologického přístupu k ní.
