Lovit ženy? Když je fotbal!
Když „naši chlapci“ hrají na mistrovství Evropy nebo světa, řeším problém. Dívat se, nebo ne? Kdysi v mládí jsem to neřešil, díval se a fandil. Dnes je to jinak.
Fotbal a sport obecně už nejsou společně s kulturou jediným únikem z každodennosti a šedi, jako tomu bylo před rokem 1989. Za totality se fandilo hokejistům, protože cílem nebylo jen vyhrát, ale stejně tak „porazit Rusáky.“ Fotbalisté jako Panenka a spol. byli obyčejní lidé a přálo se jim, protože byli vlastně „jedni z nás“ – i v opozici vůči moci, která „nás“ nereprezentovala.
Dnes je fotbal nejen zábava, ale stejně (či ještě více) byznys. „Naše hochy“ člověk už tolik nezná, nehrají v domácích týmech. Jsou to mediální hvězdy, multimilionáři - rozhodně ne „jedni z nás“. Fotbalový marketing spojený s propagováním různých značek (pivo, mobily, auta atd.) pak doslova hustí do lidí, aby fandili, prožívali společně s fotbalisty ta velká dramata ... A přitom si všímali, že se pije pivo XY a jezdí se v autech ZW.
Reakce na tuhle situaci, na komerci a mediální masáž spojenou s masáží mozků, je pochopitelná: odmítání. I proto se dnes už tolik netoužím zapojovat do národních fandovských vln, které vrcholí tím, že se statisíce lidí sejdou v hospodách a sport barech (anebo sedí doma) a koukají na zápasy.
V sobotu v podvečer fotbalisté hráli první zápas se Švýcarskem. Já byl přes den na cyklistickém výletu. Pokud bych ještě stihl konec zápasu – díval bych se. Ale protože venku bylo hezky, „projezdil“ jsem zápas cestou do Nymburka. Docela mě pobavilo, jak se asi půl hodiny před zápasem po silnicích řítilo (rychlostí o hodně vyšší než je povolená) náhle více aut, než bývá obvyklé. Ano, spěchali na výkop v 18.00. A pak náhle: všude pusto a prázdno. Ideální pro cyklistiku. Do Nymburka jsem to stihl tak akorát, abych nakouknutím do sport baru zjistil, že je to pořád 0:0. Dokonce jsem za chvilku na základě radostného řevu pochopil, že vedeme 1:0.
I druhý zápas ve středu jsem strávil takto zvláštním způsobem. Chvíli jsem se díval, pak jsem byl nucen vyrazit do centra Prahy. A takové množství žen a dívek všeho druhu, které se v tu chvíli pohybovaly po ulicích, osamoceně, bez mužů, to se hned tak nevidí. Baliči, svůdníci a voyeuři všeho druhu by si přišli na své.
Jsem zvědav, jak to bude v neděli večer, až budeme hrát ten „zásadní“ zápas s Tureckem. Na kolo to nevypadá, nemá být moc hezky. A ženy v tuhle dobu v ulicích taky nebývají jako v pracovní dny. Že bych se přece jen díval na celý zápas? Jenže teď koukám, že na Sport 1 je přenos finálového kola golfového US Open. Tak to „naše hochy“ asi zase zazdím. Ale oni to určitě zvládnou i beze mě.
