Hledání poplivané země III.
Vždycky jsem se divil, proč se tolik lidí dívá na zahajovací ceremoniály. Čehokoliv – olympiády nebo mistrovství světa ve fotbale. Mně to přijde jako pořádná nuda. Vážně.
Vždycky jsem se divil, proč se tolik lidí dívá na zahajovací ceremoniály. Čehokoliv – olympiády nebo mistrovství světa ve fotbale. Mě to přijde jako pořádná nuda. Vážně.
Teď jsem do omrzení poslouchal, že zahájení olympijských her v Pekingu sledovaly čtyři miliardy lidí, což je oblíbená fráze komentátorů při každém ceremoniálu, ale nevím, jak k takovému číslu dojdou. Možná vezmou obyvatele všech zemí, do kterých jde televizní signál, a odečtou ty, co mají právě službu v pekárně.
Ale budiž.
Myslím, že lidé v každé zemi čekají, až půjdou jejich sportovci a oni si užijí svou minutu slávy v globálním měřítku. Jenže ta nejistota: obstály naše oblečky? A byla Štěpánka dobře namalovaná? Rozumějte, kdo by chtěl vypadat jako idiot před čtyřmi miliardami lidí, kteří nemají nic lepšího na práci než pozorovat skupinu pochodující za českou vlajkou?
Já jsem sledoval zahájení olympiády v baru, kousek od pekingského náměstí Tchien-an-men (ano, tam, co zmasakrovali ty studenty, ale na to se tu nijak zvlášť nehledí). Přede mnou seděly čtyři pohledné Číňanky, asi studentky. Byly moderně oblečené, a když se na obrazovce objevil čínský prezident a šéfkomunista, začaly hlasitě křičet, tleskat a mávat.
„Holky, vždyť vás nevidí!“ řekl bych jim, ale bohužel se už týden snažím zvládnout čínské slovo „děkuji“.
Na druhé straně lokálu seděla Američanka, která postupně tleskala výpravám Izraele, Kuby a Spojených států, z čehož jsem usoudil, že jde o levicově orientovanou židovskou intelektuálku.
Já jsem seděl uprostřed a netleskal jsem nikomu, protože zahajovací ceremoniál je podle mého zneužitím sportu, když se tam producírují lidi jako Lukašenko nebo tenhle čínský partajník.
Pokračování příště.
Dan Hrubý: HLEDÁNÍ POPLIVANÉ ZEMĚ II. (Reflex online, 8. 8. 2008)
Dan Hrubý: HLEDÁNÍ POPLIVANÉ ZEMĚ I. (Reflex online, 8. 8. 2008)
