Neuvěřitelný archeologický nález na Táborsku!
Určete autora! Redakci Reflexu se po náročném pátrání podařilo vykopat staré ročníky...
TEST: URČETE AUTORA!
Redakci Reflexu se po náročném pátrání podařilo vykopat v táborském archivu staré ročníky Palcátu, orgánu OV KSČ, kde se našly desítky článků od jednoho autora, do kterého bychom to nikdy neřekli. Anebo řekli?
Začtěte se například do následující reportáže a zkuste určit, kdo ji sepsal. ROZLUŠTĚNÍ NAJDETE ZDE, všechny materiály k tématu pak v Reflexu č. 9/2009 (vychází 26. 2., na internetu dostupný od 5. 3. 2009).
SE ZÁPALEM PRO VĚC
„Tak jako hmotný svět probíhá nepřetržitým procesem pohybu, který není chaotický, má určitý řád, vyvíjí se od nižších stadií k vyšším, tak existuje i pohyb ve společnosti...“
Sedím ani nedutám, stejně jako čtyřicítka posluchačů stranického vzdělávání, kteří se tady – v učebně VUML – scházejí každý čtvrtek od 14 do 16 hodin po dobu osmi měsíců.
„...avšak ani ve společnosti tento pohyb neprobíhá bez určitého řádu. Je dán objektivními zákonitostmi, které platí ve společnosti stejně tak jako ve hmotném světě...,“ pokračuje přednáška lektora pplk. Jiřího Buliny. Bez zbytečných frází, se zápalem pro věc vysvětluje osmnácti až pětadvacetiletým posluchačům problematiku tak složité vědy, jakou jsou základy vědeckého komunismu.
Z lektorova monologu se pomalu rozvíjí diskuse ...a proč, když? ...já si myslím, že... není mi jasné, jak... Otázky, postřehy z praxe, žádosti o bližší vysvětlení, polemika. A podplukovník Bulina trpělivě vysvětluje a odpovídá tu zedníkovi z památek, tu inženýrovi z výpočetní stanice a tady zase učitelce základní školy. Z diskuse vyplývá, že lektorova přednáška všechny posluchače zaujala. Dvě hodiny utekly jako voda. Lavice se pomalu vyprazdňují, jen kolem lektora ještě postává hlouček diskutérů – skoro se tomu ani nechce věřit, vždyť je jim něco kolem dvaceti let a mají svých osobních starostí dozajista víc než dost.
Je půl páté. Učebna ztichla.
Podplukovník Jiří Bulina je členem lektorského sboru OV KSČ již deset let. Tehdy – v čtyřiasedmdesátém – bylo třeba zabezpečit školení kandidátů strany z malých základních organizací. A tak byla utvořena jedna třída, kam začal Jiří Bulina pravidelně docházet. O dva roky později začal pracovat jako lektor při Okresním domě politické výchovy v Táboře.
Za těch deset let lektorské práce absolvoval desítky přednášek, stovky hodin v učebnách a další stovky doma při přípravě.
„Když připravuji přednášku,“ říká pplk. Bulina, „vycházím z toho, že před své posluchače nemohu přijít s několika listy popsaného papíru, které jen přečtu. Proto mi stačí jen několik poznámek – bodů, z kterých pak vycházím. Navíc – nikdy nelze zůstat jen u naučené teorie. Mladým komunistům je totiž neustále třeba dokládat, že bez teoretických znalostí se praxe neobejde, a na druhé straně, že teorie z praxe vlastně vychází. Takže nelze čerpat jen z odborných publikací, ale je nutno dávat příklady z praktického života, reagovat na současné dění.“
Možná právě proto, že dokáže teoretické poučky zesrozumitelnit příklady z praxe, jsou jeho přednášky tak populární.
Podplukovník Jiří Bulina žije svůj život jako každý jiný. Má svou rodinu, své koníčky, záliby i starosti. Navíc? Navíc „jen“ přednáší každých čtrnáct dní mladým komunistům a každých čtrnáct dní stráví několik hodin svého volného času na přípravě přednášky.
Za velmi dobrou ideově politickou přípravu kandidátů komunistické strany byl podplukovník Jiří Bulina navržen na udělení medaile „Za budování okresu Tábor“.
PŘIPRAVIL XXX
