Nevolníci v Česku
Má strach, že ho zabiješ. Stejně mlčí a jde. Ukrajinští dělníci si potřebují vydělat na ubytovnu, chleba a cigára.
Marek Hudema vyzkoušel na vlastní kůži, jaké to je, stát se u nás námezdním zahraničním dělníkem. V Reflexu č. 15 se dočtete, proč J. X. Doležal říká CÍTIL JSEM SE OTROKÁŘEM a jak žijí NEVOLNÍCI V ČESKU (ukázky z článku):
...čekají na práci
Stojím na okraji silnice spolu s desítkami chlápků. Všichni doufáme, že zastaví auto a někdo nás vezme na fušku. „Takhle špatný to tady ještě nikdy nebylo,“ říká mi Serjoža ze Zakarpatí a chvěje se zimou. Chodí sem, na černou burzu práce u pražského Výstaviště, každé ráno. Většinou marně...
...vyřizují „papíry“
Je sychravé ráno a já čekám ve frontě žadatelů na prodloužení víza a udělení trvalého či přechodného pobytu před cizineckou policií na pražském Žižkově. Místo ve frontě, a tím i pořadí se dají i koupit. „Za tisícovku, dneska už za pětistovku,“ líčí mi známá z Ukrajiny.
...dávají úplatky
„Ukrajinci jsou na úplatky z domova zvyklí, jen těžko jim vysvětluji, že u nás platí nějaké zákony, že nemůžou propást termín a pak to chtít lehce spravit,“ vysvětluje situaci Daniel Krysl, který zprostředkovává legální práci cizincům a snaží se dostat do Česka vyučené pracovní síly z východní Evropy. Tomu, co je levné nebo zadarmo, prý Ukrajinci většinou nevěří a myslí si, že jde o nějaký podvod. Proto často zbytečně platí desítky tisíc za vyřízení dokladů.
...nechají se vydírat
Pro ukrajinského dělníka je jeho zaměstnavatel, alias „klient“, majitel pracovní agentury pro cizince, tajemnou a většinou nenáviděnou osobou.
„Nikdo nám na Ukrajině nevysvětlil, co je to klient a že upadneme do jeho otroctví," říká žena, vysokoškolačka myjící podlahy v obchodním domě. „Nejednají s tebou jako s člověkem. Děláš dvanáct hodin denně, nikdo se neptá, jestli jsi nemocný. Pracovala jsem i se čtyřicetistupňovou horečkou. A když chceš odejít od klienta, musíš se vyplatit. Navíc má náš pas.“
...bydlí po ubytovnách
Probouzím se na starém žlutozeleném gauči ve studené místnosti. V koutě jsou vychladlá kamna, na šňůře se pohupují zašedlé svetry a montérky. Zvláštní pach domu, kde bydlí manuálně pracující lidé, moc se tu neuklízí. Chlapi kromě topení v kamnech a rozlévání vodky na domácí práce kašlou.
...a někdy si splní sen
Jako mnozí jeho krajané neuvažoval o tom, že tu zůstane natrvalo. Ale za pár let zjistil – většině Ukrajinců to trvá přibližně tři roky –, že se mu tahle malá spořádaná země, kde podle něj ocení poctivou práci, vlastně líbí. Přestěhoval se z ubytovny do malého pronajatého bytu, vyřídil si papíry a začal si hledat lepší zaměstnání. Dosáhl vysněného cíle většiny Ukrajinců v Česku.
Co si o postavení Ukrajinců u nás myslíte vy?
V našem archívu (Reflex č. 15/2009) si můžete přečíst celý text článků Marka Hudemy NEVOLNÍCI V ČESKU a J. X. Doležala CÍTIL JSEM SE OTROKÁŘEM.
