Co přinesl den (čtvrtek 19. listopadu)

Pavlatovo tvrzení je problematické, stejným právem se dá tvrdit, že sociální demokracie se vlastní zásluhou od marxistické ideologie postupně emancipovala. To je jedna věc. Druhá věc je, že Paroubek výrok přičetl exsenátorovi Josefu Pavlatovi, kterého, aby mu to ještě osladil, zároveň obvinil, že byl v minulosti (1986) údajně obviněn z rozkrádání. I kdyby to byla pravda (jako že není), nemá tato skutečnost nic společného s&#160pravdivostí či nepravdivostí zmíněného výroku. Navíc hloupost či nehloupost výroku je jedna věc, a to, že pan Paroubek přišil obvinění Michalu Pavlatovi na základě záměny osob, věc druhá. Omluva typu „Omlouvám se šiřiteli té hovadiny za to, že jsem si ho spletl s někým jiným“ (pro názornost jsem slova pana Paroubka trochu nadsadil, on to v&#160Právu tak drsně neformuloval, mluvil o hlouposti) plete obě věci dohromady a je zásadně vadná.

Stanislav Penc inicioval petici, která požaduje odvolání Pavla Žáčka z&#160funkce ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů. Zaznamenávám zásadní pokrok proti předlistopadové éře: dříve petice za vyhazov někoho odněkud iniciovali a podepisovali pracující (např. „dělníci z ČKD“), dnes na sebe tuto úlohu berou prominentní intelektuálové a lidé zasloužilí o minulost (v tomto případě podepsal mj. i Václav Havel).

Podle volebního modelu, pořízeného CVVM, by volby vyhrála s&#160převahou ČSSD. ODS na ni ztrácí 8% (přitom podpora ČSSD v poslední době údajně stoupá, podpora ODS stagnuje). Ztrácejí komunisté, mírně i&#160TOP09, KDU-ČSL by do sněmovny proklouzla s odřenýma ušima, zelení vůbec ne. Mohutným požíračem volebních hlasů pro občanské strany zůstávají salonní populisté z Věcí veřejných. 30% lidí přitom buď neví, koho volit, nebo k volbám rozhodně nepůjde. Závidím mladším a zdravějším, než jsem já, mohou depresi z těchto výsledků aspoň na chvíli zaplašit několika panáky.

Co se bude dít na kongresu ODS, nelze předvídat. Pražská ODS kritizuje složení týmu, připravujícího Vizi 2020. Bylo by iluzorní věřit, že teď jde o nějakou vizi 2020. Jde o to, zda se ODS poslušně vrátí do smrtící Klausovy náruče, nebo setrvá na poněkud otevřenější a k možným politickým partnerům vstřícnější cestě, kterou zvolil Topolánek (Paroubkova ČSSD není pro ODS možným politickým partnerem). Podstatnou věcí je, zda se bude hlasovat o důvěře Topolánkovi.

Podle průzkumu agentury STEM, o němž jsem psal včera, ztratila ČSSD za poslední rok 12% voličů. Výsledek netřeba přeceňovat, tenkrát byla opoziční stranou, která šla vládě hulvátsky po krku, což u nás frčí (předtím se to rentovalo zase ODS). Dnes jsou voliči popleteni: není jasné, kdo je vlastně vládní a kdo je opoziční; vláda vzbuzuje úspěšně dojem, že není ničí, a to lidu imponuje.

Topolánek chce změnit stanovy ODS, aby nebylo možné ovlivňovat rozhodující konference a kongresy náborem mrtvých duší. Daniel Kaiser mu v LN na první stránce vyčetl, že za prvé, pokud neuspěje, svede neúspěch na své protivníky, a za druhé, že je sporné, zda by mu vadily mrtvé duše, pracující pro něho. Přitom je úplně jedno, na koho Topolánek svede neúspěch, podstatné je, že se pokouší o tu změnu stanov. A spekulovat o&#160tom, že chce stanovy upravit tak, aby mrtvé duše nesměl nabírat nikdo jiný kromě něho, je jednak neslušné a zároveň je to tak směšná blbost, že se vůbec divím, jak to může někdo nahlas vyslovit. Hlavně že je vidět, za koho pan Kaiser kope. Je to vidět už dávno.

Topolánek mluví taky o tom, že kraje v ODS ovládají „gubernátoři“, či „kmotři“, mocní lobbyisté. V této věci je jeho pozice svízelná: předsedou strany je už sedm let a nemůže se tvářit, jako že ten trend šel mimo něj. A&#160za druhé, je v tomto případě on sám opravdu z tohoto systému vyvázán? To je velmi obtížně představitelné. Mohl by přesvědčit jen tak, že s tím opravdu něco zásadního udělá (padni komu padni). Upřímně řečeno, nedovedu si představit, jak.

---

AUTOR JE POLITOLOG



Další články autora najdete v rubrice POLITICKÝ DENÍK
a na jeho osobních stránkách UDÁLOSTI, politický zápisník Bohumila Doležala