Superhnusný 2010

Každý, kdo viděl poslední Otázky Václava Moravce s Mirkem Topolánkem a Jiřím Paroubkem, to ví: letošní tzv. supervolební rok bude i superhnusný.

Hodinu TV kakofonie načal Moravec tvrzením, že od politiků čekáme řešení. Fakt? Znáte někoho takového? Od politiků čekáme, že se naopak od problémů budou klidit co nejdál, většinu si jich musíme vyřešit sami. Proto je tak královsky platíme. Nebo si umíte představit, jak třeba Zdeněk Škromach řeší nějaký problém? Nechte ho vyměnit žárovku, a zkratuje celý Temelín.

Předseda ODS vplul do debaty, jakoby stále nakupoval v Americe dárky a nenačínal rok, v němž ho prohra ve sněmovních volbách může navždy uklidit z politické mapy. Mluvil o dětech, o ničem, o dětech…. Málem jsem čekal, že z kapsy saka vytáhne papírek s prohlášením, že končí a vrací se na šachtu.


Ještěže pak předseda ČSSD zhluboka vydechl, až na něm přestala rupat vestička, do níž ho šněruje paní Petra. To vždy signalizuje frontální atak (demagogie, denunciace, waterboarding) na protivníka nekonečným proudem fekálií. Taky že jo.
Paroubek, jenž vykradl Janotův rozpočet a nyní se s KSČM chystá i na třinácté důchody, chrstl na Topolánka loňský dvěstěmiliardový deficit. Načež s vážnou tváří dodal, že se musíme zabývat tím, co tady po nás zbude za sto let. Hmmm! Dokud tady s námi bude on, máme jistotu: zbude po nás velká černá díra.
Paroubek tak spustil obvyklý scénář debat Topolánek-Paroubek; první útok vždy vyburcuje Topolánka k racionálnímu vyvracení populistických lží a polopravd, s jejichž pomocí se bývalý náměstek RaJ drží nad vodou už od jara 2005. Jenže pak začne upadat do hysterie, kdy se argumenty mění v nekonečný proud myšlenek, jimž stěží rozumí on sám. Jakmile u toho začne zavírat oči, je čas vypnout TV.
To se stalo i tentokrát. Předseda ČSSD musí každou debatu udržet za každou cenu bez skutečných témat, jinak by totiž sám sebe svlékl do naha. Začal se proto oponentovi vysmívat a citovat jména amerických politiků, s nimž se sešel – snad v Moskvě či v Damašku? Dokonce došlo i na oblíbenou latinu – tuším že šlo o termín „naředěný tuzemák“.
Bohužel přesně takové budou i volby. Už kvůli udržení svého velmi nesociálnědemokratického životního stylu Paroubek spustí i ten nejhnusnější populismus; Topolánek ho chvíli bude ignorovat, pak se ale uchýlí k hysterii a k marnému boji se všemi novináři. Jako obvykle nevyhraje nikdo.