Tady to padá a zase stoupá
Když se řekne Džbán, tak si většina Pražáků představí vodní nádrž v Praze 6, kam se kdysi chodily desítky tisíc lidí koupat. Ale znáte přírodní park Džbán, který je od Prahy pár desítek kilometrů severozápadním směrem?
Tenhle Džbán je místem, které velká část turistů ještě neobjevila. A přitom je to krajina pěkná, zvláštní, odlišná od svého okolí.
Jak Džbán vypadá? Jsou to údolí a kopce, takové hory v malém. Ve středních Čechách poněkud nepřípadné. Údolí nebývají moc široká, jeden či dva kilometry, pak se zvedají o zhruba sto, sto padesát metrů, načež zase krajina padá dolů. Údolím teče obvykle potok, všechny směřují na sever nebo severovýchod, vlévají se do Ohře nebo do Vltavy z levé strany.
Centrem celé oblasti je vrch, či přesněji náhorní plošina Džbán, která dosahuje maximální výšky 535 metrů. Právě odtud běží všemi směry zmíněné potoky i údolí. Na plošině Džbánu je dnes železná věž, bohužel vyhlídková plošina s rozhlednou tu není. Škoda, výhled by byl pěkný, například k Doupovským horám.
Džbán nemá přirozené centrum, není tu žádné větší město. Pouze v okolí: Slaný na východě, Louny a Žatec na severu, Rakovník na jihu (ale ten už patří více do křivoklátských lesů). Krajina je zalesněná, když tudy projíždíte, vede vás cesta jen malými vesnicemi. Některé vypadají dosti neutěšeně.
Kraj to v minulosti nebyl chudý, vždyť se tu v okolí pěstoval ve velkém například chmel. A stále tu chmelnice najdeme. Ostatně od Žatce sem už částečně zasahovaly před válkou bohaté Sudety. Ale dnes celá oblast působí prázdně, až melancholicky. Nejsou tu ani žádné efektní kulturní architektonické památky. Ačkoli co do estetických krás je Džbán bohatý, z hlediska turistického ruchu při srovnání s nedalekým Křivoklátskem výrazně zaostává.
To může být mínus, ale také plus. Středověký hrad krále Václava IV. ani řeku Oty Pavla se zlatými úhoři tu sice nenajdete, ale taky tu nepotkáváte na každém rohu davy automobilových turistů. Džbán je ideální místo pro pěší i cyklistické výlety, pokud chcete být sami. Je tu ticho, provoz na silničkách slabý. Džbánu také chybí to, čím třeba Křivoklátsko oplývá v míře bohužel vrchovaté: chatařskými oblastmi. Jsou tu jen vesnice a stavení mezi poli.
Jestliže na samotném Džbánu – myšleno vrch – rozhledna není, pak je možné k pohledu z výšky využít jiné železné stavby. Je jím, jak jinak, stožár mobilního operátora, najdeme ho u obce Líský, která je na východní straně celé oblasti. Vidět je odtud výborně celé České středohoří, východním směrem také Říp, Bezděz atd. Pokud ale chcete vidět tyto kopečky jen tak, pak ze severní strany oblasti jsou patrné z mnoha míst. Džbán výrazně vystupuje nad širokou a nízko položenou rovinu, kterou mezi ním a Českým středohořím vytvořila Ohře.
Do Džbánu jsem se poprvé vydal už někdy v půlce 90. let. Tehdy jsem jel za tzv. Kounovskými řadami, což jsou zvláštní řady kamenů u obce Kounov, která je na západním okraji Džbánu. Tohle je asi jedna z mála známějších turistických atrakcí Džbánu. Před dvěma roky jsem do Džbánu vyrazil na podrobnější jízdu a byl jsem překvapen kontrastem pulsujících středních Čech a zdejšího klidu. Také protiklad údolí a vrchů mi připadal jedinečný. A rád se sem podívám znova.
ANDREJ HALADA, www.navzduchu.cz
Další články z rubriky KOLEM CESTY
