Ekonomická krize? Čísel na luxusní prostitutky je stále dost
Bývalý newyorský guvernér a jeho oblíbená prostitutka. Nositel Nobelovy ceny za ekonomii a jeho mírová cesta proti „šokové doktríně“. Chlapík, který na rok zatáhl svou nebohou ženu a dítě do extrémně ekologického životního stylu. Konzervativní i liberální léky na prázdnou kapsu... To všechno zavlekla neviditelná ruka trhu na letošní jihlavský festival dokumentárních filmů, konkrétně do výjimečně atraktivní sekce Ekonomystika.
Loni jsem na jihlavském festivalu viděla nejnovější Mooreův manipulativní opus O kapitalismu s láskou a taky katastrofický snímek Doktrína šoku podle vynikající knihy kanadské levicové intelektuálky Naomi Kleinové, která nenávidí dětskou práci, Miltona Friedmana a podezřele převratné a rychlé metody spásy národních rozpočtů rozvojových zemí. Tyhle dva filmy mi ukázaly ekonomické souvislosti polické praxe z nečekaného úhlu. Rozhodla jsem se, že letos si dám v Jihlavě nášup – a tady je několik bonbónků z těch čtrnácti, co jich tematická sekce Ekonomystika má, které si nenechám utéct.
Poté, co jsem zhodnotila ekologickou stopu, která mi zůstává za zadkem, jako příliš bolestnou pro Matičku Zemi, usilovně hledám recept, jak se polepšit. Publicista Colin Beavan, prachatý chlapík z manhattanské Páté avenue, ho prý našel. Více o nesmyslnosti plastových obalů, dováženého jídla a fastfoodových pseudopokrmů se dozvíme v americkém snímku Člověk bez dopadu na životní prostředí.
Alex Gibney, oscarový režisér, si ve svém dvouhodinovém dokumentu Klient 9 – Vzestup a pád Eliota Spitzera vzal na mušku někdejšího newyorského guvernéra, který měl plná ústa kritiky finančních institucí a investičních fondů (a plný diář telefonních čísel nejfajnovějších prostitutek). Trochu jinou (ještě horší) Ameriku pak ukáže Generace nula (na snímku) Stephena K. Bannona, který přiléhavě ilustruje sobectví, nezodpovědnost a požitkářství generace narozené v blahobytu a zvyklé žít na dluh. V Cestě kolem světa s Josephem Stiglitzem se prostřednictvím francouzského režiséra Jacquesa Sarasina dozvíme, co si proslulý laureát Nobelovy ceny za ekonomii myslí o globalizaci, volném trhu a budoucnosti tzv. rozvojových zemí.
Na domácí (rovněž značně zabahněné) straně hřiště honí mičudu Martin Řezníček, který po dokumentu Úžera vyrukoval s Šitkreditem. Tenhle loňský snímek o lichvě a předluženosti českých domácností, demonstrovaný na několika sociálně slabých rodinách, prý otřese i otrlým manažerem...
V souvislosti s Ekonomystikou nedokážu odolat a musím všem milovníkům ekonomických teorií doporučit tohle video, představující Hayekovy a Keynesovy teorie v brilantní zkratce formou úderného rapu dvou akademických kravaťáků!
Tak. Už víte, jak na krizi? Pokud ne, poučení hledejte od 26. 10. v Jihlavě – ve festivalové sekci Ekonomystika.
