Spravedlivé šimrání

Mám jedenáctiletého syna a osmiletou dceru a jejich povahy, smysl pro humor a styl komunikace jsou velmi rozdílné. Synova osobitost je podobná mé, a tím je pro mě lehčí a příjemnější s ním komunikovat. Ale dceřina povaha je mi až nesympatická (stydím se to tak nazvat, ale musím to pojmenovat). Snažím se ze všech sil, aby to na mně nebylo poznat, hlídám si, aby měli oba ode mě stejně dlouhé škrábání po zádech a jiné láskyplné projevy. S mužem je to podobné, taky jsou si bližší se synem. Nejspíš naši spřízněnost se synem dcera podvědomě cítí; nemůže jí to uškodit? Co můžu dělat já?