Kdy napíše Martin Amis knihu pro děti?
Jedině kdyby přišel o velkou část svého intelektu. „Kdybych měl vážné poranění mozku, pak bych možná mohl napsat knihu pro děti,“ řekl Martin Amis v televizním pořadu BBC a po několika letech zase mnohým pěkně zvedl mandle. „Nikdy bych nemohl psát pro někoho, kvůli komu bych musel snížit nároky na své psaní a snížit svůj intelekt a schopnosti.“
Reakce autorů dětských knížek byla blesková a emotivní, což se dalo čekat. Právě příměrem k mozkové příhodě britský spisovatel šlápl do lejna: mezi reagujícími byla i spisovatelka Jane Stemp, jejíž dětská kniha byla v roce 1998 nominována na prestižní knižní ceny Guardian a která má poškozený mozek.
Spisovatelka, která prodělala mozkovou obrnu, obratem kontrovala: „Připoutání Amise na kolečkové křeslo a pouštění dětských audioknih do jeho sluchátek se mi zdá jako dobrý nápad.“ Naproti tomu spisovatel John Doughetry napsal Amisovi vzkaz typicky suše rýpavý: „Nic si z toho nedělej, Martine. Nemůžeme být všichni univerzálně nadaní a mít vyvinutou představivost.“
A Martin Amis si z toho opravdu nic nedělá. Naopak, je na mohutné emotivní vlny reakcí na svá veřejná vystoupení zvyklý. Vzpoura autorů dětských knih je téměř pod jeho rozlišovací úroveň. To když v roce 2006 v rozhovoru pro Times řekl, že „muslimové by měli trpět, dokud si neudělají pořádek u sebe doma“, následovala skutečně nenávistná honička.
A když před dvěma lety okomentoval britskou bulvární hvězdičku Katie Price, která se vrhla mimo jiné i na psaní, s tím, že „máme všichni co do činění se dvěma pytli silikonu“, odrazil její ataky suchým prohlášením, že jako umělec prostě musí říkat, co si myslí. Že se nepřetvařoval ani před vlastním otcem (spisovatel Kingsley Amis,pozn.red.) a neví, proč by to měl dělat jen proto, že se v Británii poslední dobou přetvařují všichni.
