Salman Rushdie stahuje kalhoty, i když brod je ještě daleko
Slavný spisovatel začal psát scénář k televiznímu sci-fi seriálu The next people s tím, že právě televizní seriály nahradily kvalitní literaturu a film současně a umožňují předávat velkému množství lidí umělecké ideály a komunikovat příběhy.
Nápad, že by Rushdie měl začít psát televizní seriál, ale nenapadla autora. Přišel s ní jeho americký agent. Je to podle něj lepší než dosavadní spisovatelovy laškovné a nepříliš úspěšné pokusy na poli filmů. A starý matador Rushdie, jež kdysi začínal coby reklamní textař, se dojal nad jeho péčí a nad vidinou, že by se mohl víc přiblížit masám, když knihy se sice čtou, ale rozhodně nesrovnatelně méně než se zírá na televizi.
Pilot seriálu už je natočen a podle posledních informací kanálu Showtime, který provozuje americká kabelová televize, se bude jednat o zhruba hodinové díly, jejichž základem bude „vědecká“ sci-fi. „Seriál vychází z nenovějších poznatků vědy a k tomu přidám něco mimozemského. Je to taková paranoidní sci-fi, v níž lidé například mizí a jsou nahrazováni jinými,“ líčí autor Satanských veršů a hrdě dodává, že i když je to televizní projekt, má rozpočet velkolepého filmu.
Rushdieho nechávají nesouhlasné komentáře jeho slavných kolegů spisovatelů o tom, že televize nenahradila a z hlediska podstaty nikdy ani nemůže nahradit literaturu a knihy, v klidu. Krčí rameny a jen suše konstatuje, že moc dobře ví, jakou námahu ho stálo sehnat peníze na zfilmování jeho románu Děti půlnoci.
„Poprvé v životě jsem v situaci, kdy nepíšu žádný román, ale upravuji Děti půlnoci pro film a píšu televizní scénář,“ říká Rushdie. Nechtěně dává za pravdu spisovatelům, kteří nad jeho proměnou v televizního scénáristu krčí rozpačitě rameny, když s dětskou naivitou říká, že cítí vysoký profesionální statut právě coby televizní scénárista.
„Když píšete pro film, jste jen nádeník. Ale v televizi? Tam si vás hýčkají, tam skutečně dokáží ocenit vaše kvality,“ hrdě se bije v prsa: „mám nad seriálem naprostou kontrolu.“ Rushdie tak jen potvrdil, že i skvěle píšící autor může mít ve výjimečných případech vysoce vyvinutý smysl pro praktičnost. Umění neumění, z něčeho se žít musí a udržovat své jméno známé a slavné je fuška, občas je třeba popřít sám sebe.
