Šárka má ráda cyklodivočinu. Bez přátel ale nejezdí
Bajkerka Šárka Korečková nedá dopustit na extrémnější formy cyklistiky, o nichž si většina spořádanějších cyklistů nechává jen zdát. Sjezdy po kamenech, roztodivné pump tracky a neoficiální závody - to je její vášeň, kvůli které skousne i nejedno rozbité koleno.
Odkud jsi?
Z Prahy - Holešovic. Zde jsem vyrůstala a zde i po dvou stěhováních bydlím nadále.
Kolikrát jsi byla v posledním týdnu na kole?
Pokud se posledním týdnem počítá posledních sedm dnů tak bohužel jen jednou. Minulý pátek jsem jela po práci na krátkou vyjížďku po okolí – Drahaňská rokle, přívoz Klecánky a zpátky podél vody domů. Nad Drahaňskou roklí je spousta nepřehledných zatáček a bohužel v pátek kolem šesté hodiny také veliký provoz. V jedné ze nich mě překvapilo auto. Nejela jsem nijak rychle, ale i to stačilo, abych se lekla, zabrzdila a přepadla přes řidítka přímo na levé koleno. Výsledkem je pohmožděné, na jednom místě roztržené koleno a sedřená holeň. Je to asi mé druhé nejhorší zranění z kola po zlomenině zápěstí. Sport bohužel někdy dost bolí, následky musíme nést s hrdostí.
Jaký typ kola máš?
Mám tři horská kola. Dvě celoodpružená, z toho jedno sjezdové, jedno na „normální“ ježdění a jedno pevné na trénování techniky. Všechna tři kola využívám stejnou měrou, víc kol bych už asi nezvládla ujezdit.
Po jakém terénu nejraději jezdíš?
Les, kořeny, kameny. Nepohrdnu však klikatou cestou kolem řeky, kde to pěkně ubíhá. Nerada jezdím po frekventovaných silnicích, což po pátečním incidentu pro mě bude ještě těžší. V Praze se do terénu dostanete bohužel, až když přejedete velké množství asfaltu. Asi začnu více využívat metro.
Používáš nějaký sporttester, cyklocomputer, GPS navigaci nebo GPS aplikaci v telefonu?
Jsem ráda, že na kole nemusím používat elektronické vymoženosti. Stačí mi, že se s GPS musím prát někdy v autě.
Absolvovala jsi v posledním roce nějaký závod?
Na jaře jeden orientační MTB závod dvojic a v nedávné době 10km běh Prahou. A hlavně můj první dlouhý maraton – Král Šumavy. Nejsem úplně závodní typ, protože se mi nedaří systematicky trénovat. Raději jedu s kamarády na vyjížďku, než abych sledovala tepák, zda jedu ve správném tréninkovém tempu.
Jezdíš raději sama, s přáteli nebo ve skupině?
Určitě s přáteli, sama nejezdím skoro nikdy. Jízdu na kole beru jako zábavu, kdy si mám možnost popovídat a zasmát se právě s lidmi, kteří sdílejí tento koníček. Jezdit s někým je také důležité z bezpečnostního hlediska. Ke skupině cizích lidí se přidám jen málokdy, například když je naplánovaná vyjížďka do míst, kde to neznám.
Posloucháš při jízdě na kole hudbu?
Určitě ne. Nijak mě to ani neláká, při jízdě na kole využiju všechny své smysly.
Jaké bylo nejzajímavější místo, kde jsi v poslední době jezdila na kole?
Toto léto jsem strávila veškerou svou dovolenou na kole. Projeli jsme velkou část Rakouska, oblast Zell am See a také francouzsko-švýcarskou oblast Alp – Les Gets, Morzine, Châtel, Champéry. Všechno samozřejmě v terénu, silnice minimálně. Opravdu krásné je místo u Les Crosets, kterému říkáme skalní trail. Je to kamenitá cesta vybudovaná ve skále s výhledem na ledovec.
Udržuješ si svoje kolo sama nebo spoléháš na cykloservisy?
Jelikož se cyklistice věnuji již více let, tak mám několik známých, kteří se opravami kol živí. S většími servisy tedy spoléhám na ně, s menšími závadami či výměnami materiálu si poradím sama.
Jezdíš na kole celoročně, nebo jen v sezóně?
Asi tak od půlky března do půlky listopadu. Přičemž moje frekvence ježdění se úměrně snižuje s narůstající zimou. V zimních měsících je pak čas na renovaci kola po sezóně a plánování na sezónu následující.
