Příčina Sobotkova neúspěchu není členství ve straně, ale nulové charisma
ODS se snaží analyzovat neúspěch prezidentské kandidatury Přemysla Sobotky, ale bere to za zcela špatný konec. Prezidentské volby neměly vůbec nic společného s politikou vládní koalice, ale byly čistě a pouze o osobnostech.
Příklad první: V krajských volbách v Karlovarském kraji vedl kandidátku Starostů a TOP 09 Jan Horník — starosta Božího Daru, který nedávno s přehledem obhájil pozici senátora. V průzkumech, jež se občanů dotazovaly na nejlepšího kandidáta na hejtmana, Horník coby v kraji respektovaná osobnost obsadil první místo s podporou přes třicet procent. Ve volbách do kraje však jím vedená kandidátka dostala necelých osm.
Příklad druhý: Zemanova Strana práv občanů v žádných volbách neuspěla. A to přesto, že na jejích billboardech byl týž Miloš Zeman, jenž v prezidentských volbách získal zatím nejvyšší podporu.
Čeští voliči nejsou tak zabednění, jak se zdá. Umějí rozlišovat, do které funkce se volí program a do které autorita a charisma konkrétního člověka. Vysoká podpora, jíž se Václav Klaus těší ve funkci prezidenta, by se vypařila jako pára nad hrncem, pokud by chtěl prosazovat tvrdé pravicové reformy z pozice premiéra nebo ministra financí.
Obavy, že ODS směřuje k marginalitě, jsou určitě pro stranu užitečné, ale v parlamentních volbách bude situace jiná. Prezidentská volba nic nepotvrdila — pouze to, že je mimořádně nešikovné pro one-man show vybrat kandidáta, který si ve veřejných výstupech nijak nelibuje.
„Já žádný koncert nechystám, takový typ akce přitáhne sice lidi, ale ne voliče,“ prohlásil Přemysl Sobotka nezapomenutelně v závěru kampaně. Měl naprostou pravdu. Protože ti, kdo se dneska hádají na Facebooku, zda je horší usínající kníže, nebo ironický hromotluk, ti oba kandidáty posuzují ne podle svých voličských preferencí, ale podle jejich lidské roviny.
