JIŘÍ X. DOLEŽAL: Prezidentský duel Schwarzenberg - Zeman je válkou tříd, kultur a tradic
Každý sociální psycholog musel při sledování prezidentského duelu na ČT vrnět blahem, a sociolog ještě víc. Oba účastníci debaty jsou vrcholnými reprezentanty protikladných tříd, hodnotových systémů a životních postojů. Jak z učebnice - třídní boj mezi bohatými a chudými v demokratické verzi roku 2013.
Nejsem kompetentní - a tudíž ani ochotný - politologicky analyzovat vystoupení obou prezidnetských kandidátů, a nic takového v tomto textu nenajdete. V souladu se svou profesí jsem se pokusil vystihnout duel z hlediska sociální psychologie, popsat komunikační strategie obou kandidátů a trochu zameditovat nad tím, koho vlastně reprezentují. Nejprve pár poznámek pozorovatele dialogu. Zeman jestiž Z, kníže jestiž S.
Vizuál (formálně v pořádku oba):
Z - nic zaznamenáníhodného
S - plackou Nechci Kalouska na Hradě jednak předem odráží opakovaný argument proti němu, za druhé prezentuje nadhled nad celou kampaní, že je Kalouskovou loutkou
Zvukomalba řeči:
Z - arogantní, výsměšná, pasivně agresivní - trvale
S - laskavá, neurážlivá i při nesouhlasu či obraně
Komunikační strategie:
Z - okázale v řeči i mohutné řeči těla dává najevo intelektuální i vědomostní převahu nad soupeřem.
S - vystupování decentního gentlemana s minimalizovanou řečí těla, drží se protokolu, nenapadá
Zaujaté role:
Z - „žoviální charismatik“, plebejec
S- „státotvorný gentleman“, věcný profesionál neprojevující emoce
Kompetice:
Z - prvoplánové narážky na slabiny soupeře (Kalousek)
S - výslovně dává najevo velkorysost k soupěři - „ať Z klidně mluví déle“
Agrese směrem ven:
Z - Zesměšňuje a ponižuje (opakovaně) moderátora formálně velmi slušnými verbálními prostředky vysoce výsměšně-laskavým tónem
S - i na agresivní otázky moderátora reaguje laskavě, otcovsky a bez negativních emocí/agrese
Narcismus:
Z - svůj narcismus dává najevo ještě agresivněji a urážlivěji než Václav Klaus (“nechte MNE domluvit, pane redaktore. Říká vám něco jméno Soros?“)
S - svůj narcismus nahlíží a je ochoten se mu vysmát (placka Nechci Kalouska na Hradě)
Zatížené termíny:
Z - vysoká frekvence i obsazenost, (“pokrytec, alibismus, nelze, kdysi jsem vás měl rád“)
S - minimum emočně obsazených termínů, neemoční slovník (“případné výhrady, nemá to velkou důležitost“)
Zvláště viditelné v momentě, když Z použije slovo „debil“ s velmi zřetelnou záští, pohrdáním a odsudkem, vysoce pasivně agresivně, a S totéž slovo „debil“ po chvíli zopakuje v odpověď jako žert zcela bez negativních zátěží.
Projevy emocí:
Z - vysoké, časté zvyšování hlasu
S - minimální, kromě humoru, konstatní hlasová intentita
Kulhavé interpretace
Nad výše psanými záznamy z pozorování si stojím, to je metodicky čisté. Nížeuvedené závěry jsou samozřejmě diskutovatelné, tak si poslužte v diskusi.A vzhůru k závěrům a interpretacím!
Psychologicky vzato se S projevuje jako plně genitalizovaný (“psychicky dospělý“) starý moudrý muž, Z pak jako ne úplně zralý starý muž, který prakticky nepřestává ukazovat, že má penis větší než protihráč (S), moderátor Moravec, a samozřejmě také všichni diváci.
Ze sociologického hlediska - a to je samozřejmě pro volby důležitější - jsou oba pánové ostře polarizovanými nejlepšími, nejdůstojnějšími představitelnými reprezentanty dvou tříd. S za vyšší, Z za nižší. S za přirozenou solidaritu a zodpovědnost bohatých k chudým, Z za třídní nenávist. Z je vysoce vzdělaný, vtipný, pohotový, okázale arogantní a neomalený plebejec, který propadá emocím, S je vysoce kultivovaný, vtipný, pohotový, důstojně laskavý a noblesní gentleman, který má rezervovaný nadhled i nad sebou samým.
Protipóly, které pánové reprezentují, jsou základními protipóly, které (nejen) v české společnosti najdeme. Z je typus „nejchytřejší z lidu“. S je typus „moudrý hospodář“. A já si, nejsa sociologem, netroufnu odhadnout, jestli se v naší zemi bude většina voličů identifikovat s moudrým hospodářem, nebo nejchytřejším z lidu. Nevím, kterých je víc. Tu debatu samotnou nevyhrál ani jeden z kandidátů, protože pro „ty své“ byli oba dva naprosto přesvědčiví.
Jediné však vím už teď, po prvním prezidentském duelu, jistě: Jestli vyhraje Zeman, tak stran odbržděného narcismu budeme ještě rádi vzpomínat na nebohého Václava Klause!