Rozhodne Fischerdienstbier. Kdo zvedne zahozené hlasy poražených kandidátů?
Na zemi leží jeden a půl miliónu hlasů Fischera a Dienstbiera. Kdo je zvedne?
Asi jen pár politologických géniů (o žádném sám nevím) správně předpovědělo výsledek prvního kola, které skončilo faktickou remízou mezi Milošem Zemanem a Karlem Schwarzenbergem, málokdo dokáže s jistotou odhadnout výsledek kola druhého. Může to být těsné, ale může to být také rozdíl třídy v poměru dvě ku jedné. Pojďme se však podívat, co – kromě nepředvídatelných faktorů, jako třeba náhlá smrt jednoho z kandidátů – bude rozhodovat.
PRAŽSKÉ KNÍŽECTVÍ
Pro tento účel je dobré podívat se na výsledky prvního kola voleb v několika významných krajích. Na prvním místě je to Praha, kde porazil Schwarzenberg protikandidáta Zemana takovým způsobem, že kdyby se Praha odtrhla od zbytku republiky, mohla by se stát po prvním kole knížectvím. Zatímco Zeman získal v Praze 103 411 hlasů, Schwarzenberg jich obdržel 261 380.
Při pětašedesátiprocentní účasti získal Schwarzenberg 43,2 procenta hlasů, de facto pro něj hlasoval každý čtvrtý obyvatel hlavního města. Podíváme-li se na výsledky parlamentních voleb v Praze v roce 2010, snadno z nich vyčteme, že má před druhým kolem ještě drobnou rezervu. TOP 09 a ODS tehdy v součtu získaly 52 procenta hlasů, když jim odevzdalo hlas 331 854 voličů. To je zhruba každý třetí obyvatel Prahy.
V parlamentních volbách v roce 2010 však přišlo k volbám 68 procent Pražanů a je otázka, zda Schwarzenberg dokáže v druhém kole volební účast zvýšit. Několikadenní mobilizace Schwarzenbergovy „pražské rodiny“ před prvním kolem byla fascinující ukázkou občanské kampaně, lze však jen těžko odhadovat, zda se taková hysterie dá vyvolat dvakrát během dvou týdnů.
Schwarzenberga by navíc ani dalších šedesát tisíc pravicových hlasů v Praze nezachránilo, kdyby se Zemanovi podařilo přetáhnout na svou stranu zklamané voliče Jiřího Dienstbiera a Jana Fischera. Jen v Praze získali tito dva pánové v součtu 135 tisíc hlasů a totéž číslo leží „na ulici“ i v Ústeckém kraji. Na jižní Moravě je to však už 180 tisíc hlasů pro Fischera a Dienstbiera (což si dobře uvědomuje tamní hejtman z ČSSD Michal Hašek), a na severní Moravě dokonce 200 tisíc hlasů. To je zhruba 650 tisíc hlasů.
Klíčová otázka zní, kdo k nim má blíž. Zda ministr zahraničí a předseda koaliční strany z pravicové vlády ODS a TOP 09, anebo bývalý předseda levicové vlády ČSSD.
Dienstbier sice kandidoval za ČSSD, ale není tak úplně typickým reprezentantem této strany. Syn někdejšího komunistického disidenta a pozdějšího „Havlova“ ministra zahraničí je sice socialista, ale dělá všechno pro to, aby se od negativních asociací spojených se značkou ČSSD odstřihl. Možná i proto nakonec překvapivě ve volbách do poslední chvíle bojoval s Janem Fischerem o třetí místo.
Budou Dienstbierovi voliči ochotni odevzdat svůj hlas Zemanovi, dle zažité legendy jednomu z hlavních škůdců strany, jež ho vynesla do premiérského úřadu? Nemají nakonec Dienstbierovi voliči blíž k dalšímu „Havlovu“ ministru zahraničí – Schwarzenbergovi? Na to budou muset odpovědět průzkumy, které si ve volebních štábech jistě rádi udělají. A když neudělají, odpovědí nám za pár dní voliči.
FISCHEROVI SIROTCI
Totéž se týká hlasujících „sirotků“ po Fischerovi, jenž se sice před volbami tvářil jako středový politik navazující na odkaz Václava Havla, ale tento obraz byl už pár dnů před volbami zcela vymazán z voličské paměti. Zůstal Honzík Kariérista, kterému je jedno, v jakém režimu uspěje, a hlavně nálepka složená ze tří písmen – KSČ.
Nemá náhodou právě Fischer a jeho voliči k Zemanovi blíž než fanoušci Jiřího Dienstbiera? A kdo je v očích Fischerova voliče Karel Schwarzenberg? Není pro ně třeba zosobněním „přivandrovalce, jenž přišel a zvítězil“ v době, kdy Fischerův typický volič musel po listopadu 1989 tvrdě bojovat o existenci? Další vynikající téma na sociologický průzkum.
A k tomu ještě jedna poznámka. Ani Dienstbier, ani Fischer nevedli moc dobrou kampaň na sociálních sítích. Znamená to, že svou úspěšnou komunikační strategií z prvního kola se k jejich voličům Schwarzenberg nedostane.
Zaměřit by se měl touto cestou spíš na voliče Vladimíra Franze (v celé zemi 350 tisíc!) s cílem je přesvědčit, že mají k volbám přijít i podruhé a odevzdat svůj hlas knížeti. Naopak Zemanův tým by je měl všemi silami přesvědčovat, že Schwarzenberg není „druhý Franz“, ale jen další sluha establishmentu, aby se na druhé kolo vykašlali.
Jak vidno, hra o vítězství ve druhém kole bude složitá. Na vítězství v prvním kole stačilo Zemanovi 1 245 848 hlasů, Schwarzenberg jich získal asi o čtyřicet tisíc méně. Ale kombinovaný kandidát jménem Janjiří Fischerdienstbier jich obdržel 1 670 734. A právě tyto hlasy nakonec rozhodnou o příštím prezidentovi. O ně se v následujících dnech povede tvrdý boj. A o něco blíž je k nim přece jen Miloš Zeman.
