Proti přijímání uprchlíků je polovina Čechů. I když utíkají před válkou
Proti přijímání uprchlíků ze zemích s válečným konfliktem je polovina Čechů. Dvě pětiny se kloní k jejich přijetí do doby, než se budou moci vrátit domů, a jen čtyři procenta uvedla, že Česko by mělo uprchlíky přijmout a nechat je zde usadit. Obyvatelé Slovenska jsou v tomto ohledu ještě vyhraněnější, naopak v Polsku jsou uprchlíkům nakloněni více. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) a obdobného průzkumu center CEORG v Polsku a Slovensku.
Proti přijetí běženců je 62 procent Slováků a 38 procent Poláků. Pro přijímání uprchlíků a jejich usazení v zemi se na Slovensku vyslovily dvě procenta lidí a v Polsku šest procent. Polovina Poláků by je nechala v zemi jen do doby, než budou schopni se vrátit domů. Na Slovensku je téhož názoru třetina lidí.
Co se týče uprchlíků z Blízkého východu a severní Afriky je názor Čechů poměrně jednoznačný. Uprchlíky a migranty z těchto regionů by nemělo Česko přijímat podle 69 procent lidí, pro je čtvrtina Čechů. Podobný postoj zaujímají Slováci. Mezi Poláky se staví proti přijímání těchto běženců 55 procent dotázaných.
Naopak postoje k uprchlíkům z Ukrajiny jsou mezi Čechy a Slováky méně jednoznačné. Zhruba polovina dotázaných z obou těchto států je proti a dvě pětiny jsou pro. V Polsku je poměr obrácený, polovina souhlasí a dvě pětiny nesouhlasí s přijímáním ukrajinských uprchlíků.
Agentury provedly průzkum v první polovině září mezi tisícovkou dotázaných v každé zemi.
