Boris Filan

Boris Filan Zdroj: Nguyen Phuong Thao

Slovenské pondělky Borise Filana: Orientální městečko

Boris Filan

Slovenské pondělky Borise Filana. Jméno slovenského spisovatele je pro většinu z nás spjato s chytlavými a chytrými texty skupiny Elán, souběžně ovšem psal uhrančivé povídky, romány, cestopisy a scénáře. Jeho rozhlasový pořad patří na Slovensku k nejoblíbenějším. Boris nedávno napsal do Reflexu několik článků a nás zaujalo jeho neotřelé psaní i odlišná optika člověka zpoza hranice natolik, že jsme pocítili touhu číst jeho sloupky pravidelně. 

„Where are you from?“ zeptal se mě v Londýně bělovlasý profesor Robert Pynset.

„I’m from Slou-ve-kia,“ hláskoval jsem se snahou o anglický přízvuk.

Nemělo smysl anglickému intelektuálovi vysvětlovat naši historii a zeměpis. I tak si myslí, že jsem ze Slovinska a naše hlavní město je Bělehrad.

„What city?“ ožil profesor a zeptal se s nečekaným zájmem.

„I’m from Bra-ti-sla- va...“

Profesor Pynset se viditelně potěšil a řekl velmi dobrou češtinou:

„Ó, Bratislava, to je velice sympatické orientální městečko.“

Vychutnal si můj tichý nesouhlas a pokračoval: „Teď ses urazil. Případně si myslíš, že nevím, o jakém městě mluvím. Byl jsem v Bratislavě nejmíň desetkrát. Samozřejmě že jste orientální městečko, ale to je Vídeň taky. Projdi se tam kolem nádraží a vlez do tramvaje. Jdi na to vaše Centrální tržiště. A vůbec, podívej se v Bratislavě kolem sebe. Pro nás Anglány jste Orient. Vůněmi, barvami, vším. Ty taky, když jsi v Bulharsku, tak je považuješ za Balkánce. Ale oni jsou hluboce přesvědčeni, že jsou střední Evropa. Každý doufá a věří, že tam, kde žije, je střed svět, anebo aspoň srdce Evropy.“

Ten rozhovor se odehrál před více než dvaceti lety. Mezitím se stala z jeho Londýna, ale i z Paříže a Bruselu nevábná Afrika a arabský chalífát. S Robertem Pynsetem si jenom telefonujeme, nemá smysl mu to připomínat. Ale vždy si při rozhovoru s ním vzpomenu na naše první setkání a orientální městečko. A na dialog z divadelní hry Kytice. Jiří Suchý hraje Lesů pána. Ptá se Josefa Dvořáka v kostýmu Polednice.

„Poslyšte, nejste vy náhodou nějaká taková?“

Polednice Pepík Dvořák se nadýchne a po krátké pauze řekne spokojeně:

„Ano, to jsem!“

Britský ministr pro imigrační politiku dostal otázku, proč je v Británii tolik přistěhovalců. Odpověděl: „Oni jsou tady proto, že předtím jsme byli my tam.“