Nejsou chlapi na ženění

Pane Höschle, píšu Vám, protože nemám e-mail na Pavlínu Brzákovou (publicistka a etnografka; pozn. RX). Domnívám se, že se mýlí, když píše nikoli o tom, že by se člověk měl mít rád, ale spíš o narcismu a sobectví. Mít se rád znamená starat se o své zdraví, raději nekouřit, moc nepít a nebrat drogy. Smířit se s tím, jak člověk vypadá, případně se to snažit trochu vylepšit. Myslím si, že by řada žen dala přednost před psem manželovi, ale muži po třicítce jsou vzácné zboží. Na 100 děvčat se rodí 108 kluků, kluci mají víc úrazů, proto po třicítce převládají ženy. Když k tomu připočteme mamánky, katolické kněze a homosexuály, tak si není koho vzít. Navíc muži v české populaci mají strach z odmítnutí, tak se raději ani nesnaží seznámit. Když to srovnám s Mexičany, kterých Vás osloví za den deset, je to nebe a dudy. Asi ty tři generace rozvodů a chybějící mužské vzory vedou ke slabému sebevědomí českých mužů. Další problém je, že v naší populaci je víc vysokoškolaček než vysokoškoláků a muži si neradi namlouvají chytřejší ženy. Když ženy nerozbijí manželství, jako to udělala naše sousedka, nemají si koho vzít. 

Markéta Š.