Stres na pracovišti
Syndromy stresu trpí každý třetí pracující Evropan a stres v práci stojí ekonomiku EU miliony eur ročně. Jaký dopad má stres na zaměstnance, od kterých se vyžaduje stoprocentní přístup a angažovanost? A jakou roli hrají při předcházení stresovým situacím a během nich oni samotní?
Stres – hodně drahý nepřítel
Podle výsledků výzkumu 1. LF UK a VFN ohledně stresu z roku 2014 až 39 procent pracujících Čechů vnímá své zaměstnání jako zdroj dlouhodobého stresu. Stres vede k negativním organizačním výstupům jako snížená produktivita a častá fluktuace. Dopad stresu je dnes tak výrazný, že v počtu dní, kdy se kvůli stresu zaměstnanec nedostaví do práce, předběhl i nejčastější důvod pro absenci – nachlazení. Pracovní stres vzniká kombinací zvýšené zátěže a tlaku na jedince a jeho vnímáním, že tento tlak již nedokáže zvládnout. Mezi interní faktory, které mohou způsobovat stres, patří únava, nedostatek spánku, nemoc, emoční rozpoložení jedince a jeho myšlení. Externí faktory zahrnují kontakt s klientem, plat, přesčasy, nadměrné pracovní požadavky, nejistotu pracovního místa, konflikty v práci a požadavky na odborné znalosti či komunikační dovednosti.
Zdravý nebo nezdravý? Zjistěte to!
Zdravého zaměstnanec rozeznáte od nezdravého poměrně snadno. Zdravý manažer lépe zvládá stresové situace a má větší odolnost vůči stresu. Je psychicky vyrovnaný a fit i po fyzické stránce. Jeho osobnost je orientována na lidi a je otevřený pomoci od jiných. Má dlouhodobě dobré vztahy s okolím, které jsou založeny na důvěře. Naproti tomu nezdravý zaměstnanec zažívá a vytváří pravidelné stresové situace a vykazuje většinu symptomů stresu. Nezdravý zaměstnanec pracuje hodně a dlouho, ale neefektivně. Důvodem je, že neumí oddělit práci od soukromého života. Co je však nejhorší, pro velkou zapálenost pro práci, horlivost dokončit vše v daném termínu a vysokou sebedůvěru nevnímá dopad svého chování na své fyzické i psychické zdraví.
Stres lze ovládat hned několika způsoby. Ideální je najít rovnováhu mezi prací a odpočinkem ve volném času. Doporučuje se pohyb a pobyt na čerstvém vzduchu. V přírodě obecně nalezneme mnoho způsobů, jak stresu čelit. Velmi zajímavou se z tohoto hlediska jeví nenápadná rostlinka Rozchodnice růžová. Tato rostlina roste mimo jiné v arktických oblastech Skandinávie, Ruska, v Tibetu a Číně až do výšky 3000 m.n.m. Rozchodnice růžová roste na suchých a písčitých pudách a potřebuje hodně světla. Jednotlivé rostlinky dosahují výšky do 35 cm. Třebaže má květy žluté, nazývá se tato rostlinka rozchodnice růžová. Toto pojmenování vychází z charakteristické vůně čerstvého kořene, která připomíná vůni růží. Rozchodnice se již po staletí používá v Číně, Rusku a Skandinávii proti nachlazení a ke zvládání stresu. Nyní se rozchodnice stále více používá jako léčivý prostředek při stresu a přepracování i ve střední Evropě.
Lék z přírody
Vitango je první tradiční léčivý přípravek s extraktem z rozchodnice růžové (Rhodiola rosea) může pomoci při projevech stresu, zvýšiuje odolnost vůči stresu a zmírňuje tělesnou i fyzickou únavu.
Vitango působí jako tzv. adaptogen s dvojím účinkem:
Zlepšuje tvorbu energie v buňkách a může tak pomáhat při snížení duševní a tělesné únavy zapříčiněné stresem. Normalizuje hladiny stresových hormonů v krvi (adrenalin a kortizol) a ovlivňuje tak reakci těla na stres. Tím může navodit úlevu od projevů stresu.
