Jeremy Renner ve Varech: Hvězda na pravém místě
Jeremy Renner přijel do Varů, i když měl obě ruce v dlahách a hned bylo jasné, že je to snový host. Host, jakého by si přál úplně každý festival. Ironický, vstřícný, vtipný, se všemi mluví, o všechny a o všechno se zajímá, i na tiskovce se snaží odpovědět na každou hloupost. Prostě člověk, který si to k nám přijel užít.
Třeba na otázku, zda se cítí „polomladý nebo polostarý“ odvětí, že, jak jinak, samozřejmě polomladý (je mu šestačtyřicet) a mluví a mluví a mluví: „Nejsem žádný akční hrdina, čekám na opravdové umělecké výzvy!“, opakuje a těžko říct, jestli to mysl vážně, nebo je to spíš škádlení - má doma mimochodem dvě nominace na Oscara.
A taky objímá lidi, hýří vtipem, jedna slečna divačka na KVIFF Talku si s ním může udělat selfie, i když se trochu bojí, že ji ostatní ukamenují. Dělá si legraci sám ze sebe: „Na place The Avengers je určitě víc jídla, než při natáčení nezávislého snímku. Jenže se do něj nemůžete pustit, protože musíte pro náročné scény zůstat ve formě.“
Na umění ale zatím není čas: v právě vznikajícím dílu Mission: Impossible Jeremy Renner chybí, protože ve stejnou dobu natáčí další díl svých neméně ikonických The Avengers - takže tu máme střet dvou akčních natáčeních plánů. Možná i proto vznikl exkuzívní, hodně zklidnělý a neakčně osobní rozhovor pro Reflex. Je o rodičovství a samotě spíš, než o dalších pracovních plánech. Přečtete si ho v aktuálním čísle tištěného Reflexu.
OTÁZKA PRO JEREMYHO RENNERA
Co že si to tak strašně berete k srdci, to rodičovství?
Vyrůstal jsem s několika bratry a sestrami, naši se rozvedli, když mi bylo osm. Nebylo to tak strašné, bydleli naproti sobě v domech, takže jsem vždycky jenom zakřičel: „Mami, jdu za tátou!“ a přeběhl ulici, bylo to pro mě nejpříjemější, jak jen to šlo. Ale celý život kolem mě byla spousta malých dětí a tím, že mě vychovávala hlavně máma, pomáhal jsem jí s dětma. Pak otěhotněla moje sestra, taky jsem jí pomáhal s malým, pak zas otěhotněla moje další sestra, taky jsem jí pomáhal, pak jsem měl já dítě, takže jsem vyrůstal v domě plném žen, což bylo fantastický. Dost jsem se toho od nich naučil. Nemám žádné náboženství, ale věřím ve tři věci: nezahrávej si se zvířatama. Nezahrávej si s dětma. A nezahrávej si se ženama. Tohle přesvědčení mi dalo statečnost, sílu ducha, pevnou mysl a taky určitou mužnost.
