Proč Pán Prstenů vyhořel?

tento gesamtkunstwerk tak odvrhnout, když se přece líbí všem divákům na celém světě.
Neříkám, že Pán prstenů je špatný film. Není například o nic horší než třeba Statečné srdce, které triumfovalo při Oscarech v roce 1996, stejně tak ani Titanic rozhodně nepatří k obsahově závažnějším dílům, spíš naopak. Ale řekl bych, že Akademiky mohl odradit například ten obrovský mediální humbuk, který se okolo Pána prstenů strhl. I mně vadilo fanatické nadšení miliónů prstenovců, kteří v Tolkienovi vidí bezmála jednoho z největších spisovatelů 20. století a tudíž i film podle jeho knihy je událostí nedozírného významu. Také zaměňování nápadité zábavnosti za filozofii vadí asi každému, kdo Tolkiena sice rád čte, ale zná i jeho meze. Ostatně - dětské a mládežnické filmy mají při Oscarech vždycky tak trochu smůlu, například E.T. mělo v roce 1983 rovněž devět nominací a nakonec získalo také jen čtyři sošky mimo hlavní kategorie.
Američtí akademici se ale zachovali podobně jako ti čeští i v tom smyslu, že vyzdvihli vcelku neoriginální tradiční snímek, melodrama Čistá duše. Film slušně natočený, ale námětově mnohokrát viděný („postižený“ jedinec ve světě „normálních“). V roce 1989 podobným způsobem zbožštili například film Rain Man. Čeští akademici si zase neodpustili přidělit pár sošek Babímu létu, všední filmové televizní inscenaci na hubačovsky dojemné téma stáří. Hubač na tuto strunu udeřil už před dvaceti lety, v inscenaci Nezralé maliny - a Babí léto nastavenou laťku nepřeskočilo.
Co je určitě škoda? Že Američané pominuli Amélii z Montmartru, stejně jako čeští akademici v podstatě ignorovali Slámovu neokázalou formanovskou variaci Divoké včely či psychologicky pravdivý film Petra Václava Paralelní světy. Příčinou může být neochota dát cenu něčemu novému, „cizímu“, co nezapadá do vyzkoušených obsahových a žánrových škatulí. (Pravda, čeští akademici dali několik sošek i Otesánkovi, ale takovému náhlému gestu, blesku z čistého nebe, nevěřím, připadá mi to jako vykupování si špatného svědomí za to, že v minulosti se nadělovaly ceny za všelijaké slaboty.) Je mi i líto, že vyšel vcelku naprázdno vizuálně neopakovatelný Baz Luhrman s Moulin Rouge, ale bohužel se nedostalo víc sošek ani na Altmanův Gosford Park, po dlouhé době film, který dělá svému kritickoironickému tvůrci čest a ne ostudu jako předešlé průměrné thrillery.