V příštím čísle Reflexu, které vyjde ve čtvrtek 9. května, si budete moci přečíst mimo jiné také o vrchu Petříně a jeho laickém řádu Regula Pragensis, o tom, jaké problémy mají Američané s raketami Sting v Afghánistánu nebo o fenoménu revivalů osmdesátých let...
Protiletadlové střely Stinger výrazně přispěly k porážce Sovětů v osmdesátých letech v Afghánistánu. Podle zákona nepředvídatelného účinku dělají dnes těžkou hlavu těm, kdo je vyrobili a přivezli: Američanům. Za obrovské peníze je dnes musejí od afghánských velitelů vykupovat.
Vrch Petřín uprostřed české metropole fascinuje svou nedefinovatelností. Není to les ani sad, natož francouzský či anglický park. Je vším v jednom. Je-li to pražský zelený dům, musíme hned dodat, že má také sklep, jejž tvoří osmnáct podzemních štol. Petřín má dokonce i svůj laický řád jménem Regula Pragensis, starající se o to, aby mystičnost místa jen tak nezmizela.
Nepřehlédnutelným fenoménem současné nabídky v oblasti zábavy je revival osmdesátých let. Diskotéky a videodiskotéky s dobovou muzikou, plné nadšenců v účesech a oblečcích a la „eighties“, duchovně charakterizuje sentiment po Boney M, Michalu Davidovi, ale také Depeche Mode, U2 a R. E. M.
Třiačtyřicetiletý Martin měl dvojnásobnou smůlu. Opakovaně se v jeho noze vyskytující benigní nádor se proměnil ve zhoubný melanom a kratičký zbytek času jeho fatální prognózy byl svěřen do odborně možná leckdy zlatých, leč lidsky sloních rukou českých lékařů. Zemřít doma je pro ně něco nemyslitelného, a kdyby neměl Martin přátele, skonal by i zcela opuštěn, což pro naše ženy a muže v bílém myslitelné je.
Skládka u Pozďátek nedaleko Třebíče měrou své ekologické havarijnosti už dávno překročila okresní rozměry. Její sanace přijde nejspíš na více než sto miliónů. Zajímá-li vás, kdo nechal věci dojít tak daleko, vězte, že je jich víc. Každý z nich už je dnes někde jinde, takže nemlží, pouze svaluje vinu na někoho jiného. To je v Čechách docela pokrok, ne?
