Ministryně Schillerová s oranžovým pudrem. Češka vtipně paroduje fotografie českých celebrit
Když dva dělají totéž, není to prý vždy totéž. Tohle přísloví ovšem nekompromisně vyvrací Petra Röslerová, toho času na mateřské dovolené. Paroduje české celebrity a politiky s takovou přesností, že kdyby jí na oblečení občas neprosvítala izolepa, vůbec byste nepoznali, kdo je kdo. Nyní vám svá díla bude prezentovat v rubrice oko za oko. Proč tyhle kreativní legrace bavící už dlouhý čas český internet vlastně dělá?
„Abych se na mateřské ještě víc nezbláznila,“ odpovídá a ani trochu se nesměje.
Časopis Reflex nabídl vtipné ženě na mateřské, ale ne dovolené, pravidelnou spolupráci:
„Připravila byste pro nás každý týden pravdivý portrét veřejně známé osobnosti?“
„Proč ne, ale budu chtít přísun izolepy, plastikových pytlů do koše různé velikosti a gumové medvídky pro své dítko, aby dalo potřebných deset minut pokoj.“
„Platí.“
Nevíme, jak vy, ale my se už teď těšíme.
První díl naší nové rubriky startujeme ministryní financí Alenou Schillerovou. Ta na ministerstvu připravila projekt Moje daně, který má podle ní zjednodušit občanům komunikaci s finančními úřady.
Její dílo je pro daňové poplatníky natolik důležité a náklady tak vysoké, že Reflex požádal o názor daňového poradce, zda má smysl. Redakce Reflexu lituje, že článek nelze doplnit zvukovým záznamem, protože nešťastné vzdechy odborníka by další komentář nepotřebovaly. (Bohužel, poradce nechce být jmenován, aby se nedostal do hledáčku příslušného berního úřadu.)
Zde tedy jeho stručný názor:
„Celý projekt Moje finance, zahrnutý zejména pod novelu daňového řádu, pečlivě připomínkovala Komora daňových poradců a zaslala ministerstvu financí asi patnáct stránek závažných připomínek. Bůh ví, zda je vezmou v potaz. Zejména překvapilo, že tak finančně nákladný projekt ignoruje využití datových schránek, jež byly zřízeny právě na komunikaci firem a občanů se státními úřady a na které byly vynaloženy značné prostředky a veřejnost je už s nimi srozuměna. Právě od ministerstva financí bychom očekávali, že se bude chovat hospodárně a uvážlivě. U nás se jednotlivé resorty mezi sebou nedokážou domluvit a je asi tradicí, že to, co jedna vláda buduje, druhá rozcupuje a staví zase něco jiného od podlahy... Takže se ke komunikaci s úřady dobudují daňové informační schránky, jež zatím nemají tolik funkcionalit a bezpečný přenos dat. K tomu, abyste zasílali svoje daňové přiznání z obýváku, jak avizuje paní ministryně, bude třeba systémy nakrmit. A jak? Data samozřejmě poskytnou firmy, takže je v budoucnu čeká práce navíc... A pokud bude u vás zrovna na návštěvě IT specialista a daňový poradce současně, určitě se vám podaří z obýváku daňové přiznání odeslat.
Dále projekt Moje daně ruší takzvanou liberační lhůtu, kdy je bez sankcí pozdější podání přiznání a placení daní o pět dnů. Rušení je nelogické a také neetické. Ve firmách je čas na zpracování dokladů velice napjatý, z účetních dělá nevolníky a pět dnů navíc se často hodí. Na druhé straně daňový řád snižuje úroky z prodlení s tím, že z nich vypouští sankční složku. Dívejme se na to v souvislostech — v minulých letech byl posílen sankční systém celou řadou pokut, takže vám dnes může finanční úřad uložit nemalou pokutu za sebemenší prkotinu. A tehdy se na vypuštění sankční složky z úroků jaksi zapomnělo…
Oč přísnější přístup k podnikajícím ovečkám, o to něžnější zacházení státu se sebou samým, hlavně ohledně svých vlastních chyb. Projekt Moje daně s laskavostí sobě vlastní snižuje na téměř symbolickou výši státu úroky a sankce za protiprávní jednání. Je to určitě odezva na skutečnost, že v poslední době stát vyplácí na náhradách škody a úrocích za neoprávněně doměřenou daň či neoprávněně vydané zajišťovací příkazy stále více peněz a mnoho případů leží ještě u soudů. Protiprávní doměření daní dokáže nejen firmu zlikvidovat, ale také zničit konkrétním lidem osobní život nebo zdraví... Považuji za nehoráznost, když chce stát za konkrétní excesy daňové správy a chyby konkrétních lidí značně omezit kompenzace za finanční újmu a dávat almužnu. I když má daňový proces svoje specifika a berní úředníci mají a budou mít svoje metody a represívní nástroje, není možné, aby se děly takové excesy jako v posledních letech. Excesy daňové správy neomezíme zrušením kompenzací postiženým, ale tlakem na osobní odpovědnost berních úředníků. Policista nosí zbraň, ale také na ulici nemůže odstřelit náhodného chodce jen proto, že se mu zdál podezřelý. Berní úředník však může.
Třešničkou na dortu je nelogický návrh, aby na vyměření přiznání DPH měl správce daně namísto 30 dnů rovnou 45 dnů. Vzhledem k tomu, že řada stavebních firem nebo čistých exportérů má vlivem přenesené daňové povinnosti pouze vratky DPH, pak jim peníze přijdou o 15 dnů později. Takže pokud tyto firmy obdrží vratku namísto na Vánoce až na Tři krále, posouvají se tyto platby rozpočtově do dalšího roku. Samo ministerstvo financí vyčíslilo tento ,jednorázový efekt‘ na 20 miliard Kč. Takže by bylo férovější, aby se namísto plánovaného schodku státního rozpočtu 40 miliard Kč na příští rok hovořilo pravdivě o schodku 60 miliard Kč.“
