Nástrahy Tinderu aneb Jak najít ženicha a nezabít při tom maminku?
Se mnou jsou prostě odjakživa velké problémy. Jedním z nich je ten, že rok po rozvodu stále ještě nemám ženicha.
Aféra začala během týdenního telefonátu s mojí dcerou z Kanady, kterého se účastnila i maminka. Tu zajímala nejpodstatnější otázka: „A máš boyfrienda?“ „Jo, mám,“ řekla dcera. Maminka mi věnovala pohrdavý pohled: „Vidíš, ona má a ty nemáš.“
Takže začala akce vdáme Blaničku, aby sousedi nepomlouvali. Maminka začala vyžadovat denní fotografie chlapů z Tindru, které komentovala takto: Fuj. Chudej. Malej. Blbej. Plešatej. Zaostalej. Podpantoflák. Despota. Moc starej. Moc mladej. Prostě pro Blaničku nebyl nikdo dobrý. Ovšem udělala jsem si z toho takovou zábavu a začala schválně posílat všelijaká potetovaná individua, dvacetileté kluky, černochy, araby a lesby. Maminka byla zděšená a naměřila si tlak 160 na 130. Poté ještě jednou sjela kolekci Tinderchlapců a v rozčílení si jednoho (zvláště hnusného) omylem nastavila na Whatsappu jako profilovou fotku.
„Ježišmarja, co to tam máš?“ stoupl tlak a cholesterol pro změnu mě. Na profilovce máš Tinderhnusáka a teď všichni budou vědět, že mi zase hledáš ženicha! „Ne, kdepak, toho si nikdo nevšimne,“ řekla poté, co mi Irena, Martina, Lenka, Jana, Věra a Dáša napsaly: Co to tam ta tvoji máti má? Už ti zase hledá ženicha? A proč tak odporného?
Ale abych zase nekecala. Našla jsem si jednoho chlapíka, který se mi moc líbil a kterému jsem zrušila schůzku čtyřikrát. Prostě se mi nechtělo. Tak to vzdal. No, nejlepší to má asi Dana. Nikdy krásou neoplývala a teď si našla na seznamce nějakého trolejbusáka, který se hned nastěhoval. Mohou si jezdit trolejbusem na dovolenou a jsou šťastni.
Já budu teda asi do smrti sama a umřu sama. Kamarádka Grace mi nadává, že ty moje kydy už poslouchat nebude. Snažím se být pozitivní, a tak jsem si udělala seznam věcí a lidí, kteří se se mnou nerozvedou: Práce, rodina, Kaufland, Netflix...No je toho dost. Takže na co ženicha?
