Blondýnin test: Na kolik procent jste Češi? Schválně se otestujte a uvidíte
Tento zábavný nevědecký test jsem sestavila pro nás, generaci Gen X (narozeni v letech 1965‒1980) a naše předchozí generace Boomers (1946‒1964) a Silent Generation (1928‒1945). Nejvíce ale asi pro nás Husákovy děti (Gen X). Připravila jsem pro vás záludné otázky, na které odpovíte ANO, anebo NE, a z toho si můžete procentuálně vyhodnotit, jak silná je vaše povaha česká. Zde jsou:
1. Obsedantně sbírám a konzumuji houby. Rozeznám jedlé od jedovatých natolik, že jsem se otrávil/a maximálně 1krát.
2. Pěstuji ovoce a zeleninu, kterou bártruji se sousedy a známými. Občas zaskočím do placeného háje typu „natrhej si sám“, kde trhám jako o život.
3. Zavařuji a nakládám. Dělám kompoty a džem, „aby bylo na zimu“. S výrobky pak opět bártruji.
4. Nemluvím anglicky nebo jenom trochu a z toho mám takový mindrák, že raději budu stát u odbavovací přepážky jako tvrdé Y, kterému vytrhli jazyk. Co kdybych, nedejbože, řekl/a něco špatně? Nebo: Mluvím anglicky jako Bob plantážník, mluvím hodně a nikdo mi nerozumí. Já také nikomu nerozumím (ani sám/a sobě). Proto si zacestuji jen s Čedokem (nejraději do Bibione), kde mluvím i rozumím češtině spolucestujících i průvodce.
5. Bydlím v paneláku, ale vlastním meďoura nebo bavoráka (na leasing).
6. Jsem bohatý/á, ale nedávám nikomu spropitné. Jsem nesvůj/nesvá v anglicky mluvící společnosti, viz otázka 4.
7. Mám permanentní „resting bitch face“ (pokud jste nezaškrtli ano v bodu 4, rozumíte, co to znamená), nezdravím, neusměji se a k okolí se chovám arogantně. Rád/a udávám a žaluji. Jsem neustále si stěžující pesimista. Závidím známému bavoráka nebo meďoura (nevím, že bydlí v paneláku a auto mají na leasing). Při první příležitosti jejich vůz obejdu s korunou.
8. Řídím-li auto, nenávidím chodce a cyklisty. Mám nutkání je zajet. Jsem-li chodec, nenávidím řidiče, ploužím se po přechodu, zapisuji espézetky a udávám na švestkárně.
9. Vše, co koupím, musím spotřebovat do poslední mrtě, i kdybych měl/a jíst plesnivý salám. V jakémkoliv zařízení, je-li něco v ceně, musím vše využít na maximum. Tak například mám-li v ceně hotelu zahrnuto fitko, jdu okamžitě běhat na pás v sandálech, protože jsem v nich přijel (s ponožkami samozřejmě, come on!).
10. Přestože máme spoustu kostelů, jsem nadále ateista a věřícím říkám pánbíčkáři nebo černoprdelníci. Mám psa nebo kočku a na zahrádce každý den griluji, rozdělávám ohně a opékám špekáčky.
Tak jak jste dopadli? Kolikrát jste odpověděli ano? Za každé ano máte deset procent. Na kolik procent jste tedy Čechem? Já jsem se vyhodnotila tak, že Češka nejsem. Už dlouho žiji v zahraničí a vyskytuji-li se v rodné hroudě, lidé se ke mně chovají sprostě nebo jako k mentálně postižené, protože některé věci (jako například připípávat a odpípávat se kartou v MHD) ještě pořádně neumím. V obchodech (kromě mé srdcovky Eccitante) obtěžuji prodavačky nesmyslnými dotazy jako: „Máte tohle v mojí velikosti?“ Nebo „Kolik to stojí?“ Takže nevím. Musím odevzdat občanku? You are welcome.
