O vašem zdraví rozhoduje diagnostika
„Češi mají zájem o prevenci, teď si ji budou moci pořídit i on-line,“ říká KAMIL DOLEŽEL, generální ředitel a předseda představenstva společností AeskuLab a Unilabs Holding Czech Republic.
AeskuLab je největším poskytovatelem laboratorních a diagnostických služeb v České republice. Jak moc je pravděpodobné, že zkumavka se vzorkem mé krve dorazí do vašich laboratoří?
Denně dostáváme k diagnostice desítky tisíc vzorků. V současnosti provozujeme 35 laboratoří, máme na 95 odběrových míst a přes 1200 zaměstnanců. Takže ano, je velmi pravděpodobné, že ke zkoumání získáme i váš vzorek. Neděláme ale pouze odběry, spolupracujeme také se zhruba 5000 ambulancemi a zdravotnickými zařízeními, od praktických lékařů přes pediatry, ambulantní specialisty, gynekology, urology až po komplexní celky, jako jsou polikliniky a nemocniční sítě. A to vše už téměř 30 let – AeskuLab příští rok oslaví už třicáté výročí vzniku.
Loni jste se stali součástí dánské rodinné investiční společnosti A.P. Møller Holding. Pokud vím, patří jí i známé lodě se značkou Maersk, jež brázdí moře po celém světě. Co všechno je v holdingu?
Ano, ty lodě jsou slavná značka, ale A.P. Møller Holding dnes působí v mnoha sektorech ekonomiky. AeskuLab od roku 2018 patří do jedné z největších evropských diagnostických společností, Unilabs, která sídlí ve Švýcarsku. Ta se pak minulý rok stala součástí A. P. Møller.
Co vám spojení s tak silnými partnery přináší?
A.P. Møller je rodinná firma s dlouhou a úspěšnou historií. Nyní se rozhodli investovat také do zdravotnické diagnostiky, ale s hlubším filozofickým přesahem. Populace ve světě stárne, díky vědecko-technologickému rozvoji se zvyšuje aktivní délka života, diagnostika proto bude sehrávat stále větší roli z pohledu prevence, schopnosti identifikace různých chorob a onemocnění, jimiž bude planeta trpět. Úhel pohledu a vnímání světa A.P. Møller jsou jiné než u standardních private equity, kterým jde většinou jen o ekonomickou kondici firem. Pro ně je to pouze sekundární efekt. Přes všechno, co dělají, se snaží ovlivňovat trendy ve světě. Třeba aktivní život jednotlivce, dopad na životní prostředí, snahu o větší prosazení obnovitelných zdrojů. To vše bude nezbytná součást budoucnosti světa. A k podpoře zdraví lidí patří diagnostika.
Takže trochu jiná strategie?
Samozřejmě nám to přinese nové investice. A.P. Møller má ale dlouhodobou strategii, hovoří o dekádách, nebo dokonce až o horizontu čtvrtstoletí či 50 let. Také přístup k nejrůznějším moderním technologiím je jiný.
Co vlastně dnešní diagnostika obsahuje?
Je to šest sedm základních odborností. Tou nejzásadnější je biochemie spojená s hematologií a sérologií, což je odběr biologického materiálu v podobě krve. Také máme imunologii, alergologii, mikrobiologii, genetiku a patříme i mezi největší poskytovatele patologických služeb. To znamená, že svážíme i vzorky většího charakteru, třeba biopsie. Zpracováváme jako jeden z největších poskytovatelů v zemi i cytologické screeningy, jež se zaměřují na karcinom děložního hrdla.
A jaké jsou trendy moderní diagnostiky?
Strašně je ovlivňuje společnost, tedy to, jak se mění. A my jsme pak stále více ovlivněni moderními technologiemi. Pandemie covidu ukázala, že stále více nabízených služeb je i v on-line prostředí, což byl ale trend už předtím, jen hodně zesílil. Trendem je proto větší digitalizace, i když ve zdravotnické diagnostice hrají pořád významnou roli lidé, odborníci, bez nich to nejde. Stroje jsou ale více automatické. Eliminují se tím chyby, práce je rychlejší, i když to záleží na oboru od oboru. Někdy musíte na kvalitní zpracování počkat.
Pro klienty je zásadní, zda hradí vaše služby zdravotní pojišťovny?
Ano, až 97 procent našich příjmů pochází z veřejného zdravotního pojištění, zbytek od samoplátců. Pandemie i zde ovlivnila naše chování a potřeby. Společnost se více zajímá o prevenci a také jsme se naučili objednávat si vyšetření on-line. Obojí nás vedlo ke spuštění speciální lab.online platformy, v níž bude daleko širší a zajímavější spektrum nabídky služeb, které mají především podpořit prevenci. Lidé dnes totiž daleko více vnímají hodnotu svého zdraví, ale nechtějí u toho trávit někde hodiny čekáním, chtějí vše, pokud možno, rychle. K tomu by jim měla sloužit i lab.online platforma.
Jak si tu on-line laboratoř mám představit?
Pro zjednodušení – naše platforma je něco jako laboratorní e-shop. Bude fungovat podobným způsobem. Trendem je také u stále většího počtu lidí lepší péče o své tělo, což jim budeme schopni v našem oboru pružně zajistit pomocí balíčků vyšetření.
Co v nich je?
Připravujeme řadu preventivních balíčků podle věkových kategorií a pohlaví. Naším cílem bude jednoduchost. Aby tomu každý rozuměl a aby to bylo rychlé. Typizujeme klienta i podle toho, zda je například sportovně aktivní, nebo už je ve věku, kdy spíše odpočívá. Ve vyšším věku nebo podle zdravotního stavu by si každý měl nechat dělat vyšetření základních markerů – cholesterol, zvýšená hladina glukózy, sledovat věci, jež mají dopad na kardiovaskulární systém, určitě ty související s kornatěním tepen, urologické problémy atd.
Musí mít k použití platformy člověk doporučení s indikací od lékaře?
Ne. Je to nadstandardní služba, která nejde přes veřejné zdravotní pojištění.
Kdy ji spustíte?
Koncem srpna.
Jací jsou Češi v tomto směru zákazníci či pacienti? Přicházejí včas a ochotně?
Věnuji se zdravotnictví už skoro dvacet let, takže ty problémy znám dobře. Kdybyste se mě na to zeptal před covidem, tak vám řeknu, že ochota přijít byla nízká. A to není dobře. Přitom máme relativně dobře propracovaný systém prevence, ale lidé to často neslyší, nepřijdou, vše odsouvají. V souvislosti s covidem a jeho možnými zdravotními důsledky však vidíme, že lidé začali přemýšlet jinak. Stále více jich chce věci lépe kontrolovat i pomocí prevencí, chtějí mít v on-line prostředí k dispozici výsledky, samozřejmě při zachování bezpečnosti a anonymity. To všechno často bez kvalitního diagnostického vyšetření nejde.
Pokud jde o vybavení vašich laboratoří, na jaké úrovni jste ve srovnání se světem?
Jsou zcela srovnatelné s Evropou a se světem. Myslím s tím vyspělým světem. Pořád ale obnovujeme a doplňujeme přístroje, protože ty se vylepšují. Celkově na tom Evropa není vůbec špatně, pokud jde o technologické vybavení v diagnostice. Díky vyspělým technologiím dokážeme například zkracovat dobu potřebnou na některá vyšetření, což je významným benefitem pro pacienty, protože s včasným stanovením diagnózy může dříve začít i léčba.
Takže jste srovnatelní například s Německem či Francií?
Jsme na tom velice podobně. Technologie a systémy jsou velmi podobné.
K tomu poznámka: V Česku je zdravotní péče kvalitní, ale pořád relativně levná…
Český veřejný zdravotní systém je neuvěřitelně robustní, jsou v něm ohromné peníze a pokrývá se z toho většina zdravotních výkonů. Klient neboli ten, co platí zdravotní pojištění, to až tolik ve financích proto u nás nepocítí. Jen upozorňuji, že zdravotnictví není zadarmo, protože platíme pojištění.
Věnuje se AeskuLab i vědě a výzkumu?
V Česku nemáme vývoj testů, ale máme tým garantů podle odborností. Tito lidé se věnují strategii podle jednotlivých odborností, sledují, jak se světová diagnostika vyvíjí a co nás čeká. Na tom stavíme plány, investice a nákup vybavení, které k tomu potřebujeme mít. Kolegové z AeskuLabu se podílejí na práci odborných skupin, často s významnými úspěchy.
Četl jsem informace, že jste letos začali nabízet lepší testy při diagnostice alergií nebo u testů v případě novorozenců. Co lze na tom ještě vylepšovat a kam to lze posouvat?
V současnosti je kolem 80 až 90 procent rozhodnutí lékaře postaveno právě na diagnostické části. Bez nás by medicína nefungovala. Pokud dodáte lékaři včas správnou diagnostiku pro daného pacienta, doktor se pak většinou dokáže rozhodnout pro správnou léčbu. Když pak srovnáváme nás a jiné země, tak připomínám, že legislativa je v každém státě jiná. Obrovskou roli v tom pro budoucnost bude ale sehrávat genetika. Bude v této oblasti působit čím dál silněji.
Zatím jsme hovořili o pacientech, jak ale spolupracují lékaři?
Pokud je doktor spokojený se spoluprací, tak bývá dlouhodobá. Což je případ u většiny našich lékařů. Navíc pokud je diagnostika nastavena dobře, zdravotnické zařízení tím může i ušetřit.
Na čem?
Nedělají se pak nadbytečné testy a analýzy a mnoho věcí se dá udělat rychleji a najednou. Bohužel existuje v Česku velký nešvar, že jednotlivé složky zdravotního systému nesdílejí informace o pacientovi. Příklad – váš praktický lékař vám provede základní laboratorní vyšetření, jež by mohlo sloužit jako základ předoperačního vyšetření, jenže ve zdravotnickém zařízení, kde budou zákrok provádět, si opětovně udělají diagnostiku. To bývají někdy špatně vynaložené peníze.
To trvá desítky let. Kde je chyba?
Chtělo by to více vzájemné důvěry. České zdravotnictví by v tom mělo být daleko efektivnější a více sdílet informace. Tím se vracíme k digitalizaci, o které jsme již hovořili. To je jedním z našich velkých cílů.
Ve sci-fi filmech jsme často viděli fantastické věci, které souvisely s medicínou a konkrétně i s diagnostikou. Třeba telemedicínu. Není to dnes ale už realita? Budou po republice lítat drony a vozit vzorky?
To není sci-fi. To už v některých zemích existuje a my o tom také hodně diskutujeme. Například o používání dronu k přepravě biologického materiálu. Diagnostika se bude posouvat dopředu s dalším a dalším uplatněním nejmodernějších technologií. Na mnoho věcí potřebujete krev, dokážu si představit, že se to bude dělat jen z kapilární krve, tedy že po malém píchnutí krev nanesete na papírek a výsledek se dozvíte hodně rychle. Dokážu si představit řadu vyšetření na bázi virtuálního skenu. U našich firemních kolegů ve skandinávských zemích už velmi intenzívně provozujeme digitální patologii. Přenášíme vzorky do 3D skeneru a dokážeme je sdílet na velké vzdálenosti pro různé lékaře. Jsem si jistý, že nás i pacienty čeká v našem oboru velmi zajímavá budoucnost.
Kamil Doležel
Od roku 2015 generální ředitel společnosti AeskuLab. V minulosti působil na postu ředitele pro strategii, obchod a marketing ve společnosti Santé Group, dále jako jednatel slovenské pobočky a místopředseda představenstva společnosti Benefity, kde se podílel na celkovém rozvoji a strategii. Současně řídil a konsolidoval speciální projekty ve veřejném zdravotnictví. Před příchodem do AeskuLabu pracoval jako generální ředitel ve společnosti Senior Holding. Kamil Doležel je také zakladatel a předseda představenstva Asociace laboratoří QualityLab, kde pracuje na rozvoji a dalším zkvalitnění oboru laboratorní diagnostiky. Vystudoval Pedagogickou univerzitu, Fakultu informačních technologií v Hradci Králové se specializací na management pro rekreační sport a cestovní ruch.
