Robert Chrt z Budvaru: Národní pivovar je radost i velká zodpovědnost
Robert Chrt z Budějovického Budvaru se v minulosti pohyboval především na poli obchodu, nyní ve firmě zastává pozici manažera pro strategii a business development. V minulém roce v Budějovicích uvařili rekordní množství piva a pivovar získal i prestižní ocenění Lean&Green Award.
U názvu Budějovický Budvar máte podtitul „národní pivovar“. Co přesně znamená být národním vedle třeba Národního divadla nebo Národního muzea?
Určitě velkou zodpovědnost, ale také radost. Jsme poslední velký pivovar, který patří českému státu, tedy nám všem Čechům. Je to opravdu velký závazek, protože chceme šířit slávu a radost českého piva, a to nejen doma, ale i po celém světě. Dbáme při tom na zachování standardů a držíme se u nás lety prověřené pivovarské moudrosti, která s vařením piva, především českého ležáku, souvisí.
Jak dlouho vlastně vaříte v Budějovicích pivo?
Pivovar byl založen jako český akciový pivovar v říjnu 1895. Nedávno jsme oslavili 127 let.
V poslední době se váš pivovar značně rozrůstal, odbyt jste zaměřili hodně do zahraničí. Na které trhy se orientujete?
Loni jsme uvařili rekordních 1,8 miliónu hektolitrů piva. Jsme výrazně proexportně zaměřený pivovar – sedmdesát procent naší produkce jsme vyvezli do více než 70 zemí celého světa. Náš hlavní trh je v Evropě, kam prodáme více než 90 procent piva. Stěžejní je pro nás Německo, Velké Británie, Slovensko a Polsko, ale Budvar si můžete dát i v Austrálii nebo v Peru, Chile…
S rostoucím pivovarem a jeho výstavem vzniká a roste i zodpovědnost za šetrné nakládání s přírodními zdroji a hledání udržitelných cest. Co v Budvaru považujete v této oblasti za nejdůležitější?
edá se vyzdvihnout jen jedna oblast, je jich hned několik. Pivo se vaří z přírodních zdrojů, které se musí někde vypěstovat a sklidit. Více než 90 procent piva tvoří voda a to je velmi cenný zdroj. Když se pivo vyrobí, musí se zabalit a vyexpedovat. Protože patříme do takzvané FMCG (oblast rychloobrátkového zboží) a každý rok prodáváme stamilióny spotřebitelských balení, řešíme téma obalů. Když se pivo vypije, z obalu pak vzniká odpad. A tak logicky vystupují okruhy, které řešíme: voda, obaly, šetrné odpadové hospodářství, energie, alternativní pohony (tedy snižování uhlíkové stopy) a také lokální suroviny – slad a chmel, z nichž naše pivo vaříme.
Jako první v České republice jste za svůj auditovaný akční plán získali ocenění Lean&Green Award, cenu nejvýznamnější evropské organizace pro udržitelnou logistiku. Co to pro vás znamená?
Tento plán je součástí rozvoje naší udržitelnosti v oblasti obnovitelných zdrojů energie a alternativních pohonů. Je to iniciativa, jež si klade za cíl během pěti let snížit emise v oblasti logistiky o 20 procent. Logistikou musíme přitom chápat celý proces – od skladu až do okamžiku, kdy se pivo někde složí. Zahrnuje tudíž alternativní pohony aut, obnovitelné zdroje energie na pohon skladu a podobně. Zahrnuje i záležitosti trochu „softovější“, například defenzívní jízdu řidičů, která znamená úsporu pohonných hmot, lepší ložení aut, sdílenou distribuci, ledkové osvětlení, jež spotřebuje méně energie… Těch opatření je celá řada.
Snažíte se podporovat rozvoj vratných obalů, expedujete v nich dokonce nadpoloviční objem piva…
Oblast pivovarnictví má historicky na vratné obaly tak trochu „štěstí“. Prvním takovým obalem byl de facto právě sud a až později přišly láhve. A tenhle tradiční systém vratných lahví se značně udržel především ve střední Evropě – kromě nás i v Německu, na Slovensku nebo v Rakousku. My se snažíme podporovat rozvoj tohoto systému i na jiných trzích, ale ne každá země má tu správnou konstelaci, aby tam obaly v takové formě mohly fungovat. Navíc, a to napříč všemi trhy, roste preference a obliba plechovek. Tu způsobuje určitá spotřebitelská pohodlnost. No a tím se dostáváme do problému s nevratným obalem – odpadem – a otázkou, co s ním.
I když zálohování PET lahví a plechovek nebylo v České republice ještě legislativně schváleno, zapojili jste se do iniciativy Zálohujeme.cz.
Tato iniciativa má za cíl oslovit všechny zúčastněné strany, jež by mohly, a hlavně měly mít zájem na nalezení řešení problému, který máme; v tomto případě je to hliníkový obal. Z deseti plechovek, jež prodáme, se k dalšímu zpracování vrátí pouze čtyři. A to je strašně málo. Je vidět, že systém, který u nás v současné době funguje, tedy sběr plechovek k recyklaci do šedých kontejnerů, není příliš efektivní. Na druhou stranu máme spoustu příkladů z Evropy, kde byly zavedeny zálohové systémy na nápojové plechovky a PET láhve, a ta návratnost je 90 a více procent.
Jako jeden z prvních pivovarů u nás jste začali balit skupinová balení plechovek místo do plastu do papírových přebalů. Jaké máte zpětné reakce?
Naše nová linka na plechovky, již jsme nainstalovali v březnu, nám umožnila výměnu plastového přebalu u všech našich skupinových balení plechovek – jak piva, tak i nového nealko nápoje BirGo, vyrobeného společně s firmou Mattoni. Ročně ušetříme až 85 tun potištěného plastu. Navíc se nový papírový přebal, který obsahuje asi 16 procent recykláže, zavírá mechanicky. Vnímáme to jako krok k tomu, abychom pomohli recyklovat obaly i tam, kam úplně nedohlédneme. Jak jsem již říkal, asi 70 procent piva exportujeme, něco i do zemí, které nemají vyspělé nebo možná žádné recyklační systémy. A samozřejmě víme, že pokud se plast dostane do volné přírody, rozpadá se proti papíru velmi dlouho.
A co odpady u vaření piva, co děláte s nimi?
Pivo se vaří dost podobně, jako když se něco připravuje v kuchyni. Odpadů zde není mnoho, a navíc jsou přírodního charakteru. Takže vlastně ani nepoužíváme slovo odpady, ale koprodukty. Jde primárně o mláto a kvasnice a to jsou komodity velmi ceněné u zemědělců a výrobců potravinářských směsí. Tudíž to celé funguje v režimu dalšího zhodnocení. Odpady začínají vznikat až ve chvíli, kdy pivo začneme balit a distribuovat.
S jakou koncepcí do budoucna nyní pracujete?
Pracujeme na takovém oživení naší strategie zhruba do roku 2035, která zahrnuje pět základních pilířů. Na jednu stranu vidíme a cítíme, že máme potenciál, abychom slávu českého piva šířili ještě dále do světa, tudíž se zaměřujeme na růst pivovaru a vaření většího množství piva. Ale také se chceme chovat udržitelně, takže tématem je, jak budeme pivo vařit, z čeho, kolik budeme spotřebovávat vody a energie. Další dimenzí jsou návštěvníci a zaměstnanci. Pivo, hlavně v Čechách, má velké renomé a pivovar je velmi zajímavým turistickým cílem. Do Budějovického Budvaru zavítalo před covidem ročně 60 tisíc návštěvníků, nyní bychom rádi otevřeli brány pivovaru mnohem většímu počtu hostů. Spolu s rozšířením z něj chceme udělat zčásti veřejný prostor a „ozelenit“ ho. Tedy nejen že se budeme chovat udržitelně v energiích a procesech, ale náš pivovar bude zelený doslova. Že si prostě návštěvníci na tu zeleň budou moci doslova sáhnout a užít si ji.
