Hagia Sofia: Turecko se chce ukázat jako lídr islámského světa

Zejména v křesťanských zemích, jež vyznávají pravoslaví, vyvolává tento krok velké emoce. Chrám Boží moudrosti, jak zní překlad řeckého jména úchvatné stavby, je totiž v těchto zemích považován za historické centrum ortodoxní větve křesťanské víry a současný stav, kdy byl objekt prohlášen za muzeum a otevřen všem příchozím, byl považován za kompromis mezi křesťanským a muslimským přístupem.

Architektonický div

Chrám Boží moudrosti v centru Konstantinopole, jak se původně dnešní Istanbul jmenoval, vystavěli už v polovině šestého století. Ve městě, které bylo od čtvrtého století centrem nejprve Římské a následně východořímské (byzantské) říše, ho nechal zbudovat tehdejší byzantský císař Justinián I., za jehož vlády dosáhla říše největšího územního rozmachu. Bohaté zdroje státu, který byl v té chvíli hlavním dědicem Římské říše a jehož obyvatelé se tehdy ještě stále sami označovali za Římany, umožnily vznik jedinečného architektonického počinu. Jeho rozsah je uchvacující i na dnešní poměry. Pro srovnání připomeňme, že vznikl sto let před tím, než měl na naše území přijít legendami opředený francký kupec Sámo.

Provedením stavby pověřili stavitele Isidora Mílétského a také matematika a architekta Anthéima z Trallu. Chrám vysvětili v roce 537, nicméně na počátku se potýkal s některými konstrukčními problémy a po zásahu zemětřesení v roce 558 musel být rekonstruován. Pro současníky až zázračná stavba, v níž mnozí viděli výraz toho, čemu byl chrám zasvěcen, tedy Boží moudrosti, se na téměř tisíc let stala největší křesťanskou katedrálou, dokud ji v tomto ohledu v roce 1520 nepředčila nově vystavěná katedrála Panny Marie ve španělské Seville.

Nešlo ale jen o výjimečnost stavební. Hagia Sofia, vybudovaná v centru Konstantinopole na místě staršího kostela založeného už císařem Konstantinem, se jako biskupské sídlo místního patriarchy logicky stala klíčovou institucí také z hlediska náboženství.

Ikony pryč