Babiččino devatero: Minisérie Božena nejspíš národ k četbě Babičky nepřivede. Zkusme to za ni…
V soutěži ČT Kniha mého srdce se s bezmála třiceti tisíci hlasy umístila hned za Jirotkovým Saturninem. Před prózou Boženy Němcové vydanou roku 1855 se sklonili Malý princ i Harry Potter. Málokterá kniha se tak často adaptuje ve filmu i na divadle, málokterá tolik svádí k nápodobám a rozhodně žádná nebyla za dobu své existence vydána více než třistakrát, jen BABIČKA. Přesto mladší generace tuto tradiční součást povinné školní četby prakticky nezná a mluvě jejích postav nerozumí. Pokusme se jí proto trochu pomoci.
1. Babičky nejsou, kým se zdají být
Předobrazem moudré titulní babičky byla domkářka Marie Magdalena Novotná-Čudová, matka Theresie Panklové, maminky Barbory Panklové, známé později jako Božena Němcová. V literární fikci byla samozřejmě idealizována a mezi jejím reálným životem a děním na stránkách knihy existují značné rozpory.
Jisté je, že skutečná babička neměla za muže nadaného studenta piaristického gymnázia a pruského mušketýra, jemuž v bitvě dělová koule utrhla nohu a „musel umřít“. Reálný Jiří Novotný byl její bratránek, tkadlec a po propuštění z vojska výrobce houní, který zemřel na tuberkulózu. Kněžnu Zaháňskou, jíž o svém manželovi vypráví v knize, navíc opravdová babička ani neznala.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
