Akvárium GRU: Jak se měnila struktura ruské vojenské rozvědky a jak operovala na našem území
V důsledku odhalení pozadí výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích se v posledních týdnech stal snad nejcitovanější zkratkou akronym GRU (Glavnoje razvedyvatělnoje upravlenije), v překladu Hlavní správa rozvědky, či obecněji též ruská vojenská rozvědka. Co přesně tato služba dělá, jak vznikla a jak i se svými předchůdci ovlivnila naše dějiny?
Podle nejnovějších ruských učebnic a encyklopedií jde v případě GRU o zpravodajskou službu, která je výkonným orgánem vojenské správy ministerstva obrany a generálního štábu Ozbrojených sil Ruské federace. Její organizační struktura, početní stav, financování a pochopitelně i operativní činnost jsou státním tajemstvím. O to více Rusy zaskočilo odhalování jejích agentů a operací, jako byl pokus o otrávení Sergeje Skripala v anglickém Salisbury nebo výbuchy skladů s municí ve Vrběticích či v Bulharsku.
Mezi hlavní úkoly GRU totiž patří zajišťování rozvědných informací důležitých pro rozhodování prezidenta Vladimira Putina, parlamentu, vlády, ministerstva obrany a generálního štábu z oblasti politiky, ekonomiky, obrany, vědy či ekologie, posilování obrany a bezpečnosti, podpora hospodářského rozvoje a podílení na vojensko-technických opatřeních bezpečnostního charakteru. Do čela GRU byl v listopadu 2018 instalován zastánce tvrdé linie admirál Igor Olegovič Kosťukov, který je za činnost služby zodpovědný prvnímu náměstkovi a náčelníku generálního štábu Valeriji Gerasimovovi a ministru obrany Sergeji Šojguovi. Proto i vyšetřování kauzy Vrbětice míří do nejvyšších pater ruské politiky.
I proti Československu
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
