Husákova stodola: Před čtyřiceti lety se otevřel Pakul, Briketa, Lidojem…

„Každá doba vytyčila nad Prahou své dominanty – Pražský hrad, Vyšehrad, Národní divadlo… Vítězná dělnická třída vybudovala v epoše socialismu díla neméně významná – v nedávné minulosti pražské metro, nyní Palác kultury, který celým svým pojetím dokládá a zvýrazňuje možnosti, jaké vytvořilo pro všestranný rozvoj člověka právě naše socialistické zřízení, naše socialistická republika,“ hlásalo 3. dubna 1981 na titulní stránce Rudé právo.

Článek doprovázela fotografie, na níž generální tajemník ÚV KSČ a prezident ČSSR soudruh Gustáv Husák slavnostně přestřihuje pásku u vchodu do Sjezdového sálu. Text nazvaný Symbol socialistické Prahy dále zdůrazňoval ohromující čísla – Palác kultury ukrývá pět sálů, 31 salónků a 2300 dalších místností celkem pro 4478 sedících diváků, garáže nabízejí parkovací místa pro 838 osobních automobilů a 46 autobusů, celková zastavěná plocha celé budovy činí 35 227 m², souhrnná představuje rozlohu čtyř Václavských náměstí, obestavěný prostor je šestinásobně větší než kubatura hlavního nádraží… Výstavba byla zahájena 1. ledna 1976 a zkušební provoz proběhl na konci roku 1980, takže se vše stihlo během jedné pětiletky, přičemž celková výše nákladů činila 2 504 117 000 Kčs!

Předimenzovaný objekt

O vybudování víceúčelového Sjezdového paláce v Praze 4 se uvažovalo delší dobu, jakákoliv výstavba na Bitevní pláni byla podmíněna přemostěním hlubokého Nuselského údolí.

První známý návrh dopravního spojení centra Prahy a Pankrácké pláně sice pochází už z roku 1903, další urbanistické soutěže proběhly v letech 1927, 1933 a 1959–1960, ale nakonec byl Nuselský most uveden do provozu až 22. února 1973 u příležitosti 25. výročí únorového vítězství pracujícího lidu; v letech 1975–1989 pak nesl název most Klementa Gottwalda.