Staroměstská poprava: Žádné jiné období si nepřetvářely různé režimy podle svých zájmů tak jako to bělohorské a pobělohorské

Dne Dvacátého prvního června 2021, v úvodu historické rekonstrukce, řekla historička Marie Koldinská: Pro některé se tito akté­ři dopustili vzpoury proti řádně zvolenému panovníkovi, pro druhé znamenali obránce náboženské svobody uzákoněné Rudolfovým Majestátem v roce 1609. Bránit svobodu proti panovníkovi, který ji neakceptuje, je jejich morální povinností… Zvlášť když je ideologicky podpořena spisem rektora a jednoho z později ­popravených, Jána Jesenského, s názvem Může být tyran ­svržen ­lidem?

Hrůzné divadlo

Pořadatelé rekonstrukce, Rytíři Koruny České, představili zaplně­nému Staroměstskému náměstí podívanou vskutku velkolepou a dobře koncipovanou, včetně působivé fiktivní postavy Historie v podání herečky Terezy Bebarové.

Připomeňme si však originál sehraný před 400 lety, který je nepřekonatelný, nenapodobitelný, děsivý. Režijní štáb kolem místo­držícího Karla I. z Lichtenštejna připravil divadlo do té doby nevídané, promyšlené do posledního detailu. Už to, že se exekuce ne­uskutečnila za hradbami na popravišti, jak bylo do té doby zvykem, ale na nejfrekventovanějším místě v Praze, budilo údiv i zvědavost. Aby se z popravy nestala nudná záležitost, kdy se na katovské káře přiváželi odsouzení z městského vězení, byl probourán otvor do sklepení Staroměstské radnice, odkud byli odsouzenci vyváděni přímo na dva a půl metru vysoké popraviště, jež postavilo čtyřicet tesařů za čtyři dny a noci.