Přistihl jsem se při tom, že vždy, když si na něj vzpomenu, usmívám se, říkával Milan Lasica po smrti Júlia Satinského

Přistihl jsem se při tom, že vždy, když si na něj vzpomenu, usmívám se, říkával Milan Lasica po smrti Júlia Satinského Zdroj: Profimedia.cz

Milan Lasica, Jiří Menzel a Július Satinský v komedii Srdečný pozdrav ze zeměkoule (1982)
S manželkou Magdou Vášáryovou mají dvě dcery; Hana Lasicová o otci vydala v roce 2015 knihu rozhovorů  Vše o mém otci
Milan Lasica a Boleslav Polívka v komedii Divadla Bolka Polívky Klíště; premiéru měla v květnu 2019
Stálým hereckým partnerem byl po smrti Júlia Satinského i Milan Kňažko: hrávali spolu slavný Lasicův text Na fašírky mi nesiahaj
S Danielou Kolářovou v inscenaci Patrika Hartla Půldruhé hodiny zpoždění: na repertoáru byla deset let
5 Fotogalerie

Zesnulý Milan Lasica byl důkazem česko-slovenské kulturní vzájemnosti

VERONIKA BEDNÁŘOVÁ

Často hostoval v Česku s odůvodněním: „Rád pracujem v zahraničí, a pritom tu sa nepotrebujem učiť cudzí jazyk.“ Z mnoha českých filmů, které natočil, měl nejraději Srdečný pozdrav ze zeměkoule a Tři veterány. V roce 2003 dostal od Václava Havla medaili Za zásluhy. Jako evangelík měl kralickou češtinu od malička na náboženství a jen jednou, v mistrně herecky zvládnuté komedii Půldruhé hodiny zpoždění s Danielou Kolářovou, kterou hrával v pražském Studiu DVA od roku 2007 až do roku 2016, trval na tom, že bude mluvit slovensky. Herec, režisér, dramaturg, textař, humorista, prozaik a zpěvák MILAN LASICA měl zkrátka Čechy rád – a Češi milovali jeho.

Často vzpomínal, jak jej v začátcích tvorby inspiroval Voskovec & Werich, ale také humor Horníčkův. Už jako osmnáctiletý se na ně jezdíval dívat do Prahy. Byl to ostatně právě Miroslav Horníček, kdo dvojici Lasica–Satinský ve svých Hovorech H objevil. „Fakt, že jsme s Julou zdomácněli v Čechách, jsem vždy považoval za ­vrchol naší činnosti,“ řekl mi Lasica v roce 2011.

Dělám to i kvůli Julovi

Zemřel v neděli přímo na koncertě se svou oblíbenou kapelou Bratislava Hot Serenaders ve Štúdiu L+S. Tomuto sálu o 190 sedadlech byl věrný od jeho vzniku v roce 1982. Júliovi Satinskému však mnohem dříve.

Znali se už od poloviny 50. let, vyrůstali na stejné bratislavské ulici. Poznali se, když jim bylo třináct, od šestnácti se začali pravidelně vídat, byli spolu na vojně. „To, že jsme prožili dětství ve stejné ulici, znamenalo, že máme stejné vzpomínky na to, co jsme dělali jako malí. Považovali jsme například za nejkrásnější dárek k Vánocům baterku – potom jsme ve tmě šli a svítili si na věž modrého kostelíka. A když byla baterka pořádně silná, ten svit tam doběhl. Byli jsme z toho tehdy celí šťastní,“ vyprávěl mi Milan Lasica při rozhovoru vzniklém na MFF Karlovy Vary v roce 2011, kde doprovázel svou manželku Magdu Vášáryovou na světovou premiéru digitálně zrestaurované verze Vláčilova snímku Marketa Lazarová.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!