Harriet Tubmanová: Od mládí stráveného v otroctví až po záměr dát známou Afroameričanku na dvacetidolarovku

Na rozdíl od prezidenta Jacksona však instituci otroctví nepomáhala Tubmanová budovat, ale zničit. Pomocí takzvané podzemní železnice zachránila tahle drobná paní kolem sedmdesáti nešťastných duší. A to není málo.

Brutální zacházení

Na svět přišla nejspíše roku 1822 pod jménem Araminta Rossová. Z toho důvodu se jí také celý život říkalo Minty. Dcera druhé generace otroků zajatých na africké půdě vyrůstala na rozlehlé plantáži zámožného obchodníka Anthonyho Thompsona u řeky Blackwater v marylandském Madisonu. Svým majitelům sloužila od mládí jako chůva, což s sebou neslo jistá nemalá rizika. Tak například: když se dítě, které měla na starost, probudilo a začalo plakat, bílý pán ji bez okolků nechal zbičovat.

Později musela Minty dělat mužskou práci: orala, tahala z lesa klády. Její životopis je plný brutálních historek, tak smutně typických pro tehdejší dobu. K nejznámějším patří vyprávění, jak tuhle nezletilou křehkou osůbku poslali do města nakoupit zásoby. V obchodě se srazila s otrokem z jiné plantáže, jenž opustil pozemek bez dovolení. Za ním se hnal rozzuřený dozorce a křičel na Minty, aby mu ho pomohla chytit. Potom popadl jedenapůlkilové závaží, co leželo na pultu, a vší silou jím po běžícím chlapci mrštil. Omylem však za­sáhl Aramintu.

V následujících dnech musela nebohá dívka s rozbitou hlavou dál pracovat na poli, přestože se jí z rány řinula krev. Nevyléčené zranění způsobilo, že začala trpět halucinacemi. Zdály se jí podivné sny, jež vlivem křesťanské výchovy a hluboké víry považovala za boží znamení.