Půda pro ty nejrychlejší: O Velikonocích roku 1889 si 60 000 chtivých zájemců rozparcelovalo Oklahomu
Když v dubnu 1861 začala americká občanská válka, jižané opustili Kongres USA. Přestali tak blokovat snahu Severu rozdělovat půdu drobným farmářům místo latifundistům. Homestead Act prezidenta Abrahama Lincolna a navazující zákony zpřístupnily půdu – do roku 1934 se jednalo o téměř 165 000 kilometrů čtverečních – stylem kdo dřív přijde, ten dřív mele. Nejznámější organizovanou akcí se v tomto případě stal závod Oklahoma Land Run, jenž proběhl na Velikonoční pondělí 22. dubna 1889. A byla to skutečně jízda!
Go West! Osidlování území kontinentálních Spojených států amerických od pobřeží Atlantiku po břehy Pacifiku postupovalo mílovými kroky navzdory odporu původních indiánských obyvatel. Kolonisté si vykolíkovali pozemky, zakládali města, budovali železnice.
Jenže spory o rozdělování půdy mezi liberálním Severem a otrokářským Jihem patřily před 161 lety k hlavním rozbuškám americké občanské války. Seveřané razili – zjednodušeně řečeno – zásadu svobodné půdy, snažili se tím zabránit rozšiřování jižanských latifundií. Dosud neobsazená území chtěli rozdrobit mezi jednotlivé usedlíky. Svobodná půda byla chápána jako odrazový můstek ke společnosti nezávislých, protože samostatných občanů.
Roztržka mezi Severem a Jihem eskalovala, načež zástupci jižanských států opustili společný parlament – Kongres. Otevřeli tak cestu k přijetí pozemkové legislativy prosazované prezidentem Abrahamem Lincolnem na základě zkušeností z oblasti dnešních států Oregon, Washington, Idaho a částí Wyomingu. Tamní úřady už od roku 1850 umožňovaly bílým osadníkům vznést nárok na 320 akrů (asi 130 hektarů) půdy oproti, řekněme, regulačnímu poplatku ve výši jednoho a čtvrt dolaru za akr.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
