Proč veříme zlatu? V době válek a krizí rapidně roste zájem o investice do drahých kovů
Válka na Ukrajině přinesla mezi běžné lidi nezvykle velkou poptávku po zlatě. Otázkou je, proč právě zlato. Proč mu lidé po staletí tak věří? V čem spočívá jeho kouzlo a tajemství? Není zlato už přežitek? Neměli by lidé v nejistých dobách spíš vzhlížet k moderním kryptoměnám?
Zlato jako platidlo a uchovatel hodnoty je s lidmi spjato od dávné minulosti. Některé zdroje mluví o prvních zlatých mincích v Číně již 1000 let před naším letopočtem. Jiné informace popisují zlaté mince ve starověké Lydii, která se rozkládala na části dnešního Turecka, nějakých 600 let před naším letopočtem. Jinými slovy, ať už zlaté mince používal jako první kdokoli, osvědčily se po generace a zájem o zlato přetrvává dodnes.
Člověk by řekl, že smysl zlata skončí s příchodem bankovek. Jenže nestalo se. Papírové peníze byly za zlato směnitelné ještě mnoho let. Byly to vlastně jen takové certifikáty, které tvrdily, že máte v bance zlato uložené. Vše je kolem zlata ale poněkud složitější. Pojďme se na tuto „kauzu“ podívat více v detailu.
Zlatý standard
O období v letech 1870 až 1914, tedy do začátku první světové války, mluvíme jako o klasickém zlatém standardu. Tou dobou téměř všechny země světa vázaly své měny na zlato. To znamená, že emitované peníze byly pro všechny volně směnitelné za zlato. Nebyla přitom žádná omezení na vývoz či dovoz peněz či zlata. To volně putovalo po celém světě. Vzhledem k tomu, že byly všechny měny pevně navázány na žlutý kov, měly i pevný kurs vůči sobě navzájem, což usnadňovalo zahraniční obchod.
Nabídka peněz nebyla tak jako dnes definovaná rozhodnutím centrální banky, ale byla dána pouze množstvím zlata v centrální bance. Vzhledem k tomu, že každá bankovka byla kryta zlatem, nebylo možné jich vytisknout více, než bylo zlata. To byla pojistka před inflací.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
