Ladislav Smoček (v popředí) a autor tohoto článku na zkoušce Štechova Třetího zvonění (1997). V tandemu dramaturg–režisér spolu v pražském Činoherním klubu vytvořili 31 inscenací.

Ladislav Smoček (v popředí) a autor tohoto článku na zkoušce Štechova Třetího zvonění (1997). V tandemu dramaturg–režisér spolu v pražském Činoherním klubu vytvořili 31 inscenací. Zdroj: Bohdan Holomíček

Ladislav Smoček a jeho legendární Podivné odpoledne doktora Zvonka Burkeho (1966). Zleva Nina Divíšková, Jiří Hálek a Pavel Landovský.
Leoš Suchařípa ve Smočkově zásadním titulu Kosmické jaro (1995)
Ladislav Smoček (vlevo) při zkoušení Gogolových Hráčů s Jiřím Kodetem a Jiřím Zahajským (1982)
Na zkoušce Hejtmana z Kopníku (LS vlevo) s Miloslavem Štibichem, Oldřichem Víznerem, Miroslavem Středou, Petrem Nárožným a Josefem Vondráčkem (1980)
Petr Čepek ve Smočkově inscenaci Smyčka (1990)
6 Fotogalerie

Ladislav Smoček

Vladimír Procházka

Tato poetická a erudovaná analýza díla LADISLAVA SMOČKA, zakladatele divadla Činoherní klub, vznikla na objednávku Reflexu. Napsal ji divadelní publicista Vladimír Procházka, přední osobnost této studiové pražské scény, od konce 70. let dramaturg a od roku 1999 dosud ředitel Činoherního klubu. Těžko bychom hledali povolanějšího odborníka na Smočkovy texty i způsob jeho režijní práce: Procházku s ním pojí 45leté profesní pouto.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!