Augusto Pinochet: Vojenská chunta v Chile má na rukou krev mnoha lidí, ale provedla i úspěšné reformy

Byl to obrovský paradox. Zástupce vrchního velitele chilské armády v červnu 1973 pomohl zmařit puč proti civilní vládě extrémně levicového prezidenta Salvadora Allenda. Prezident ho pak 23. srpna jmenoval novým vrchním velitelem a povýšený generál pak v tentýž den napadl důstojníky, kteří byli považováni za zastánce řešení situace v zemi vojenským převratem, a vyzval je k rezignaci. Někteří lidé uvažující o násilné změně režimu mu proto nevěřili. Jenže on měl svůj plán. O pouhých 19 dní později, konkrétně 11. září 1973, tentýž generál vedl krvavý a úspěšný převrat, při kterém zemřel i prezident Allende. Ten ve vojáky obklíčeném paláci La Moneda nejdříve přednesl poslední projev a pak spáchal sebevraždu.

Vůdcem pučistů byl Augusto José Ramón Pinochet Ugarte, narozen 25. listopadu 1915 v přístavním městě Valparaíso.

Během 17 let trvající diktatury generála Augusta Pinocheta bylo podle posledních informací chilského ministerstva spravedlnosti na základě zjištění různých komisí popraveno, zadržováno, zmizelo nebo bylo mučeno 40 175 lidí. O tom, kolik přesně lidí zahynulo, se vedou spory. Jsou to ale řádově nižší tisíce osob.

Obětí násilného zmizení se stalo 1469 lidí, z nichž bylo 337 popraveno. Tohle je věc bolestivá do dnešních dní, protože ani dlouholeté pátrání osud některých zmizelých nepomohlo objasnit. „Původně jsme měli iluzi, že jsou naživu, ale v průběhu let jsme si uvědomili, že tomu tak není,“ řekla koncem ­srpna agentuře Reuters Juana ­Andreaniová, sama zadržená v době diktatury a přítelkyně zmizelého. „Měli by nám alespoň říct, co se jim stalo. Nejistota je na těch padesáti letech to nejhorší,“ dodala. Pátrání obvykle vedlo v nejlepším případě k tomu, že rodiny dostaly úlomky kostí, jež byly identifikovány jako jejich zmizelí příbuzní.